Blur — The Magic Whip 
Formed: 1989 in Colchester, England
Location: London, UK
Album release: 27th April, 2015
Recorded: May 2013, November 2014 — January 2015
Studio: Avon Studios, Hong Kong
Record Label: Parlophone
Duration: 51:46
Tracks:
01. Lonesome Street 4:24
02. New World Towers 4:04
03. Go Out 4:41
04. Ice Cream Man 3:23
05. Thought I Was A Spaceman 6:16
06. I Broadcast 2:52
07. My Terracotta Heart 4:05
08. There Are Too Many Of Us 4:26
09. Ghost Ship 4:59
10. Pyongyang 5:47
11. Ong Ong 3:09
12. Mirrorball 3:40
℗ 2015 The copyright in this sound recording is owned by Blur (2015), under exclusive licence to Parlophone Records Ltd, a Warner Music Group Company
Producer: Stephen Street
Personnel:
Blur
• Damon Albarn — vocals, keyboards, synthesizers, acoustic guitar
• Graham Coxon — electric guitar, backing vocals, co–lead vocals on "Lonesome Street" and "Thought I Was A Spaceman"
• Alex James — bass guitar, "choir" vocals
• Dave Rowntree — drums, drum machine, percussion, "choir" vocals
Additional personnel
• Demon Strings — orchestration
• Stephen Street — production
iTunes Editors’ Notes
• After a 12–year break between studio albums, Blur remain as intrepid and inventive as they’ve ever been. The Magic Whip finds the Britpop icons reuniting with a collection that's both wonderfully familiar and endlessly surprising. “Lonesome Street” kicks off with the ecstatic crunch of guitar and then takes on new colours and textures, with psychedelic synth flourishes and kooky harmonies. While the gleefully distorted “I Broadcast” buzzes and roars, the melancholy sway of “New World Towers” and serpentine soul of “My Terracotta Heart” leave a haunting afterglow.
• When you pre–order The Magic Whip, all available tracks will start downloading immediately. You'll be charged for the tracks, and the remainder of the album’s cost will be charged separately when it becomes available. An email will remind you to download your copy.
• It's 16 years since their last album as a four–piece and 23th April sees the release of a brand new album from blur on Parlophone, titled The Magic Whip. The recordings, which began during a five–day break in touring in Spring 2013 — at Avon Studios in Kowloon, Hong Kong — were put aside when the group finished touring and returned to their respective lives. Last November Graham Coxon revisited the tracks and, drafting in blur's early producer Stephen Street, he worked with the band on the material. Albarn then added lyrics and the 12 tracks of The Magic Whip are the result.
Artwork:
• Art director Tony Hung, who also created the lyric video for Go Out, the first track to be released from the album, met with frontman Damon Albarn in early 2015 to discuss the album artwork and was shown photos and ephemera from the singer's travels in Hong Kong. Albarn also explained how the album came into being and his thoughts around it. "The album title The Magic Whip he explained was multifaceted," says Hung. "An ice cream in the UK, a firework in China and a 'whip' in a political sense. These extremes would reflect the different textures, breadth and depth of the album." Hung says that the band wanted a cover that touched on those themes and that also had a "rawer feel" to give a sense of how the record came together in Hong Kong (the band recorded quickly, in a small studio in the city). Nový Populár: http://popular.sk/2015/2
Website: http://www.blur.co.uk/album/the-magic-whip
Twitter: https://twitter.com/blurofficial
Facebook: https://www.facebook.com/blur // By Craig Jenkins; April 28, 2015; Score: 7.0
:: http://pitchfork.com/reviews/albums/20539-the-magic-whip/
BY DAVID FRICKE April 28, 2015; SCORE: ****
:: http://www.rollingstone.com/music/albumreviews/blur-the-magic-whip-20150428
Alexis Petridis, Wednesday 22 April 2015 14.26 BST; Score: ****
:: http://www.theguardian.com/music/2015/apr/22/blur-the-magic-whip-album-review Blur — The Magic Whip
• Úvod/Popis 1: Lilly Rush (Kathryn Morrisová) je detektívka, ktorá vo Filadelfii vyšetruje nedoriešené a neobjasnené vraždy, známe ako položka s názvom: Odložený prípad. (tento úvod nebyl v časopise použit, pozn. B.T.)
• Úvod/Popis 2: Tvrdohlavá a důmyslná detektivka Lilly Rush (Kathryn Morris) se specializuje na případy vražd, které nikdy nebyly vyřešeny a nyní třeba i celé roky leží bez povšimnutí v policejních archivech. Dříve Rush používala svůj přirozený instinkt k řešení aktuálních případů, ale nyní jako zkušená kriminalistka upřela svou pozornost do zdánlivě zapomenuté minulosti.
• Takhle podobné je to s odloženým případem zvaným Magic Whip. 5 dnů v Avon Studios v Kowloon, Hong Kong. Magic Whip je první Blur album od roku 2003 (Think Tank), první s původním kytaristou (Graham Coxon) od roku 1999. Sestavu dále tvoří Damon Albarn (texty), Alex James (bass) a Dave Rowntree (drums) a vždycky se stane něco zvláštního, když tito čtyři se dostanou do jedné místnosti.
• Písničkář Damon Albarn vyvolá Bradburyho sentiment v písni “There Are Too Many of Us.” Technologie učinily náš svět menším, ale to z nás neučinilo méně izolovanými lidmi. Snadný přístup není rovný blízkosti. Je zde geografická fixace na území Hongkongu, Indonésie a zejména pláže a vody mezi nimi. Textově je album nesmírně zajímavé, avšak používat forenzní metody Lilian Rush nebudu, ani to nemá cenu a kdo se o to pokusí, musí být v bezprostřední blízkosti Damona Albarna, pokud nechce sklouznout do blábolu.
• Hustota obyvatel Hongkongu je větší o pouhých 1.010 lidí na km² (6.295) než má Londýn a tak v textech cítím spíše jiné vlivy. “Zelená zelená neonově zelená, nové světové věže vyřezávané z šedobílé oblohy.” (New World Towers) / "Bylo mi pouze 21 když jsem se na to díval v televizi a závodil ve svém srdci.” (Ice Cream Man) / “Vypadalo to jako závan čerstvého vzduchu, zpátky v létě, když jsme byli více než bratři, ale to bylo před lety.” (My Heart Terracotta) / “Miluji aspekty jiného města.” (I Broadcast) / We all believe in praying
• “For our immortality” (There Are Too Many of Us) / “There's nothing to be addressed now, There's nothing to get up about, Cause we do it all the time”, (“Neexistuje nic, co je třeba řešit hned, neexistuje nic, co nás dostane až k Příčině a děláme to pořád”) (Go Out) / “Protože poušť už zasahuje až k místům, kde žijeme.” (Thought I Was A Spaceman) / “V automatickém naladění nikdy nekončící válce.” (Pchjongjang).
• Nejvýraznější zapamatovatelnou melodií alba je v písni “There Are Too Many Of Us.”
• Samostatnou zmínku si zaslouží GRAHAM COXON:
• Díky unikátnímu "art brut" stylu a vášni pro psychedelii, Grahamova kytara umisťuje Blur až na okraj Brit popu, zatímco jeho pohlcující vášeň pro hudbu s vylepšeným zvukem porodila osm sólových alb (včetně výborné A & E, vydané v dubnu). Jeho historie je úzce spjata s Boss pedály. A také GAIA SH–01 Synthesizer.
• Nezbytné jsou pro něj zvuky tremolo, flanger, chorus pedály, rád používá finty s dvěma kytarovými stopami v různých nastaveních, dále rychlá zpoždění zvuku a několik malých tajemství s houslemi použitými "před" zesilovačem. Spousta zvuků vzniká až v konkrétním studiu, dokonce i ty přicházející z odhozených sluchátek příliš blízko mikrofonu. Nebo s malou kapesní trumpetkou koupenou v Newportu i přesto, že vyžaduje spoustu jemné práce se rty.
• Dovedeme si představit, jakou má Graham Aladinovou jeskyni nástrojů se všemi sitarami, tablas, trumpetami a saxofony? Navíc, Graham je hráč na Telecaster kvůli zvukům, které takříkajíc "olizují" zemi a jako prostředek k vyjádření toho, jak se cítí. I na Magic Whip je cítit lásku k technologiím, otevírajícím masivní prostor pro zajímavé zvuky. Ale zároveň se Coxon vzdělává, vnitřně roste a jeho láska ke hře Linka Wraye a Pink Floyd pokračuje k filmům od Sergio Leone, dělá si "zvukové náčrty" při čtení knih, které ho inspirují. Proto říká “moje hra na kytaru by mohla být někdy popisována jako art brut. Nejsem Bert Jansch nebo Eric Clapton víte? Jsem něco jiného.” Jde až na pokraj vyčerpání a vůbec všichni v kapele jsou pěkně HYPER.
• A Phil Manzanera z Roxy Music řekl, že Coxon je jedním z jeho TOP 5 kytaristů všech dob. A Johnny Greenwood z Radiohead řekl to samé!
• Jak tedy chytit záblesk skutečné budoucnosti? Pořád pro mne zůstává nejlepším jejich druhé album “Modern Life Is Rubbish” z 10. května 1993, “Magic Whip” však promlouvá ke zcelá nové generaci a zároveň je věrně spjato s tou předešlou. V proměnách času je to těžko chytatelný úder se spodní rotací: překypuje krásnými písněmi a dojemně ukazuje kapelu po současném šťastném smíření.
• Favorizuje texturu a náladu nad vtipem a bleskem. Stejně jako na jeho debutovém albu “Everyday Robots” z 25. dubna 2014 je tu existenciální osamělost hlučení davu po celé stopáži “Magic Whip”. Navíc je tu také kamarádství, pocit, že společnost vás může vytáhnout, a to platí zejména pro Albarna a Coxona: prokazují, že opět jsou jiní a přece ideální spolupracovníci, rafinovaní, rozšíření až po maximální rozpětí, kde vzájemně ostří své nápady, soustruží potenciální nenucenost v něco tiše rezonančního.
• Znamenitý je producent Stephen Street (navíc Synthesizer, Drum Programming, Cymbal, Sax) v šesti písních a smyčce — Antonia Pagulatos, Isabelle Dunn, Kotono Sato, Stella Page. Podobnost s Odloženými případy je nabíledni: Lilly Rush vyslýchá svědky, jejichž životy se již od doby spáchání zločinu dávno změnily, využívá nejmodernější poznatky vědy, aby našla důkazy a stopy k případům, který kdysi platily za nevyřešitelné. Současně si uvědomuje, jak vážné následky může její počínání mít. • Její práce otvírá staré rány a přináší vzruch tam, kde jednou zčeřená voda opět mlčky plyne do zapomnění.
• Magic Whip je o tom, že hledání pokračuje dobrou metodou, vzájemným usměrňováním a tvarováním. Jsme svědky příjemného díla. (Viz také http://popular.sk/2015/2.)
_____________________________________________________________
Location: London, UK
Album release: 27th April, 2015
Recorded: May 2013, November 2014 — January 2015
Studio: Avon Studios, Hong Kong
Record Label: Parlophone
Duration: 51:46
Tracks:
01. Lonesome Street 4:24
02. New World Towers 4:04
03. Go Out 4:41
04. Ice Cream Man 3:23
05. Thought I Was A Spaceman 6:16
06. I Broadcast 2:52
07. My Terracotta Heart 4:05
08. There Are Too Many Of Us 4:26
09. Ghost Ship 4:59
10. Pyongyang 5:47
11. Ong Ong 3:09
12. Mirrorball 3:40
℗ 2015 The copyright in this sound recording is owned by Blur (2015), under exclusive licence to Parlophone Records Ltd, a Warner Music Group Company
Producer: Stephen Street
Personnel:
Blur
• Damon Albarn — vocals, keyboards, synthesizers, acoustic guitar
• Graham Coxon — electric guitar, backing vocals, co–lead vocals on "Lonesome Street" and "Thought I Was A Spaceman"
• Alex James — bass guitar, "choir" vocals
• Dave Rowntree — drums, drum machine, percussion, "choir" vocals
Additional personnel
• Demon Strings — orchestration
• Stephen Street — production
iTunes Editors’ Notes
• After a 12–year break between studio albums, Blur remain as intrepid and inventive as they’ve ever been. The Magic Whip finds the Britpop icons reuniting with a collection that's both wonderfully familiar and endlessly surprising. “Lonesome Street” kicks off with the ecstatic crunch of guitar and then takes on new colours and textures, with psychedelic synth flourishes and kooky harmonies. While the gleefully distorted “I Broadcast” buzzes and roars, the melancholy sway of “New World Towers” and serpentine soul of “My Terracotta Heart” leave a haunting afterglow.
• When you pre–order The Magic Whip, all available tracks will start downloading immediately. You'll be charged for the tracks, and the remainder of the album’s cost will be charged separately when it becomes available. An email will remind you to download your copy.
• It's 16 years since their last album as a four–piece and 23th April sees the release of a brand new album from blur on Parlophone, titled The Magic Whip. The recordings, which began during a five–day break in touring in Spring 2013 — at Avon Studios in Kowloon, Hong Kong — were put aside when the group finished touring and returned to their respective lives. Last November Graham Coxon revisited the tracks and, drafting in blur's early producer Stephen Street, he worked with the band on the material. Albarn then added lyrics and the 12 tracks of The Magic Whip are the result.
Artwork:
• Art director Tony Hung, who also created the lyric video for Go Out, the first track to be released from the album, met with frontman Damon Albarn in early 2015 to discuss the album artwork and was shown photos and ephemera from the singer's travels in Hong Kong. Albarn also explained how the album came into being and his thoughts around it. "The album title The Magic Whip he explained was multifaceted," says Hung. "An ice cream in the UK, a firework in China and a 'whip' in a political sense. These extremes would reflect the different textures, breadth and depth of the album." Hung says that the band wanted a cover that touched on those themes and that also had a "rawer feel" to give a sense of how the record came together in Hong Kong (the band recorded quickly, in a small studio in the city). Nový Populár: http://popular.sk/2015/2
Website: http://www.blur.co.uk/album/the-magic-whip
Twitter: https://twitter.com/blurofficial
Facebook: https://www.facebook.com/blur // By Craig Jenkins; April 28, 2015; Score: 7.0
:: http://pitchfork.com/reviews/albums/20539-the-magic-whip/
BY DAVID FRICKE April 28, 2015; SCORE: ****
:: http://www.rollingstone.com/music/albumreviews/blur-the-magic-whip-20150428
Alexis Petridis, Wednesday 22 April 2015 14.26 BST; Score: ****
:: http://www.theguardian.com/music/2015/apr/22/blur-the-magic-whip-album-review Blur — The Magic Whip
• Úvod/Popis 1: Lilly Rush (Kathryn Morrisová) je detektívka, ktorá vo Filadelfii vyšetruje nedoriešené a neobjasnené vraždy, známe ako položka s názvom: Odložený prípad. (tento úvod nebyl v časopise použit, pozn. B.T.)
• Úvod/Popis 2: Tvrdohlavá a důmyslná detektivka Lilly Rush (Kathryn Morris) se specializuje na případy vražd, které nikdy nebyly vyřešeny a nyní třeba i celé roky leží bez povšimnutí v policejních archivech. Dříve Rush používala svůj přirozený instinkt k řešení aktuálních případů, ale nyní jako zkušená kriminalistka upřela svou pozornost do zdánlivě zapomenuté minulosti.
• Takhle podobné je to s odloženým případem zvaným Magic Whip. 5 dnů v Avon Studios v Kowloon, Hong Kong. Magic Whip je první Blur album od roku 2003 (Think Tank), první s původním kytaristou (Graham Coxon) od roku 1999. Sestavu dále tvoří Damon Albarn (texty), Alex James (bass) a Dave Rowntree (drums) a vždycky se stane něco zvláštního, když tito čtyři se dostanou do jedné místnosti.
• Písničkář Damon Albarn vyvolá Bradburyho sentiment v písni “There Are Too Many of Us.” Technologie učinily náš svět menším, ale to z nás neučinilo méně izolovanými lidmi. Snadný přístup není rovný blízkosti. Je zde geografická fixace na území Hongkongu, Indonésie a zejména pláže a vody mezi nimi. Textově je album nesmírně zajímavé, avšak používat forenzní metody Lilian Rush nebudu, ani to nemá cenu a kdo se o to pokusí, musí být v bezprostřední blízkosti Damona Albarna, pokud nechce sklouznout do blábolu.
• Hustota obyvatel Hongkongu je větší o pouhých 1.010 lidí na km² (6.295) než má Londýn a tak v textech cítím spíše jiné vlivy. “Zelená zelená neonově zelená, nové světové věže vyřezávané z šedobílé oblohy.” (New World Towers) / "Bylo mi pouze 21 když jsem se na to díval v televizi a závodil ve svém srdci.” (Ice Cream Man) / “Vypadalo to jako závan čerstvého vzduchu, zpátky v létě, když jsme byli více než bratři, ale to bylo před lety.” (My Heart Terracotta) / “Miluji aspekty jiného města.” (I Broadcast) / We all believe in praying
• “For our immortality” (There Are Too Many of Us) / “There's nothing to be addressed now, There's nothing to get up about, Cause we do it all the time”, (“Neexistuje nic, co je třeba řešit hned, neexistuje nic, co nás dostane až k Příčině a děláme to pořád”) (Go Out) / “Protože poušť už zasahuje až k místům, kde žijeme.” (Thought I Was A Spaceman) / “V automatickém naladění nikdy nekončící válce.” (Pchjongjang).
• Nejvýraznější zapamatovatelnou melodií alba je v písni “There Are Too Many Of Us.”
• Samostatnou zmínku si zaslouží GRAHAM COXON:
• Díky unikátnímu "art brut" stylu a vášni pro psychedelii, Grahamova kytara umisťuje Blur až na okraj Brit popu, zatímco jeho pohlcující vášeň pro hudbu s vylepšeným zvukem porodila osm sólových alb (včetně výborné A & E, vydané v dubnu). Jeho historie je úzce spjata s Boss pedály. A také GAIA SH–01 Synthesizer.
• Nezbytné jsou pro něj zvuky tremolo, flanger, chorus pedály, rád používá finty s dvěma kytarovými stopami v různých nastaveních, dále rychlá zpoždění zvuku a několik malých tajemství s houslemi použitými "před" zesilovačem. Spousta zvuků vzniká až v konkrétním studiu, dokonce i ty přicházející z odhozených sluchátek příliš blízko mikrofonu. Nebo s malou kapesní trumpetkou koupenou v Newportu i přesto, že vyžaduje spoustu jemné práce se rty.
• Dovedeme si představit, jakou má Graham Aladinovou jeskyni nástrojů se všemi sitarami, tablas, trumpetami a saxofony? Navíc, Graham je hráč na Telecaster kvůli zvukům, které takříkajíc "olizují" zemi a jako prostředek k vyjádření toho, jak se cítí. I na Magic Whip je cítit lásku k technologiím, otevírajícím masivní prostor pro zajímavé zvuky. Ale zároveň se Coxon vzdělává, vnitřně roste a jeho láska ke hře Linka Wraye a Pink Floyd pokračuje k filmům od Sergio Leone, dělá si "zvukové náčrty" při čtení knih, které ho inspirují. Proto říká “moje hra na kytaru by mohla být někdy popisována jako art brut. Nejsem Bert Jansch nebo Eric Clapton víte? Jsem něco jiného.” Jde až na pokraj vyčerpání a vůbec všichni v kapele jsou pěkně HYPER.
• A Phil Manzanera z Roxy Music řekl, že Coxon je jedním z jeho TOP 5 kytaristů všech dob. A Johnny Greenwood z Radiohead řekl to samé!
• Jak tedy chytit záblesk skutečné budoucnosti? Pořád pro mne zůstává nejlepším jejich druhé album “Modern Life Is Rubbish” z 10. května 1993, “Magic Whip” však promlouvá ke zcelá nové generaci a zároveň je věrně spjato s tou předešlou. V proměnách času je to těžko chytatelný úder se spodní rotací: překypuje krásnými písněmi a dojemně ukazuje kapelu po současném šťastném smíření.
• Favorizuje texturu a náladu nad vtipem a bleskem. Stejně jako na jeho debutovém albu “Everyday Robots” z 25. dubna 2014 je tu existenciální osamělost hlučení davu po celé stopáži “Magic Whip”. Navíc je tu také kamarádství, pocit, že společnost vás může vytáhnout, a to platí zejména pro Albarna a Coxona: prokazují, že opět jsou jiní a přece ideální spolupracovníci, rafinovaní, rozšíření až po maximální rozpětí, kde vzájemně ostří své nápady, soustruží potenciální nenucenost v něco tiše rezonančního.
• Znamenitý je producent Stephen Street (navíc Synthesizer, Drum Programming, Cymbal, Sax) v šesti písních a smyčce — Antonia Pagulatos, Isabelle Dunn, Kotono Sato, Stella Page. Podobnost s Odloženými případy je nabíledni: Lilly Rush vyslýchá svědky, jejichž životy se již od doby spáchání zločinu dávno změnily, využívá nejmodernější poznatky vědy, aby našla důkazy a stopy k případům, který kdysi platily za nevyřešitelné. Současně si uvědomuje, jak vážné následky může její počínání mít. • Její práce otvírá staré rány a přináší vzruch tam, kde jednou zčeřená voda opět mlčky plyne do zapomnění.
• Magic Whip je o tom, že hledání pokračuje dobrou metodou, vzájemným usměrňováním a tvarováním. Jsme svědky příjemného díla. (Viz také http://popular.sk/2015/2.)
_____________________________________________________________