Flamengo Kuře v hodinkách

FLAMENGO: Kuře v hodinkáchCZECH FLAG            Flamengo — Kuře v hodinkách                                    Location: Prague, Czech Republic
•≡•  
Flamengo was one of the earliest Czech progressive rock groups. It was established in 1966.

The original line~up was:
Přemysl Černý — drums
František Francl — lead guitar
Pavel Fořt — rhythm guitar
Eduard Vršek — keyboard
Jiří Čížek — bass
Petr Novák — vocal
•≡•   The vocalist Joan Duggan from Newcastle joined the group in 1969, and after she married Francl, they left the band. However, the changes in the line~up had continued.  The final line~up was settled after the arrival of the vocalist Vladimír Mišík, saxophonist and flautist Jan Kubík and bassist Vladimír “Guma” Kulhánek. In 1971, this line~up recorded one of most appreciated Czech rock albums “Kuře v hodinkách”. The poet Josef Kainar wrote the lyrics for the album. This recording was quickly banned by the communist regime under normalization. It became legendary, and now stands as one of the best album that came out from Czech rock music scene.© Flamengo (stojící zleva Jan Kubík, Pavel Fořt, Vladimír Mišík, Ivan Khunt, Vladimír Kulhánek, v podřepu Jaroslav Erno Šedivý)
ALBUM “Kuře v hodinkách”
Recorded: October 28, 1971 — March 16, 1972 (Dejvice, Prague 6)
Tracks:
01. Kuře v hodinkách (introdukce) (Jan Kubík)      2:28
02. Rám příštích obrazů (Vladimír Mišík, Josef Kainar)      4:00
03. Jenom láska ví kam (P. Fořt, I. Khunt, J. Kubík, Vl. Kulhánek, Vl. Mišík, J. Šedivý, J. Kainar)  2:56
04. Já a dým (Vladimír Mišík, Josef Kainar)      4:46
05. Chvíle chvil (Jan Kubík, Josef Kainar)      4:24
06. Pár století (Vladimír Mišík, Josef Kainar)      6:33
07. Doky, vlaky, hlad a boty (Jan Kubík, Josef Kainar)    4:34
08. Stále dál (Ivan Khunt, Jan Kubík, Vladimír Kulhánek, Hynek Žalčík)      3:17
09. Kuře v hodinkách (Jan Kubík, Josef Kainar)      5:39
Personnel:
Pavel Fořt: guitar, acoustic guitar, backup vocals
Ivan Khunt: lead vocals (track 8), organ, backup vocals
Jan Kubík: tenor saxophone, flute, clarinet, altsax, back voc.
Vladimír Kulhánek: bass guitar, backup vocals
Vladimír Mišík: lead vocals (tracks 1~7, 9), congo, acoustic guitar
Jaroslav Erno Šedivý: drums, percussion
Guests:
Petr Král: tenor saxophone (tracks 1~3)
Vladimír Hruška: baritone saxophone (tracks 1~3)
Ilja Bartošek: acoustic guitar (4)
Karel Velebný: vibraphone (6)
• “Orchestra” directed by Václav Hybš
•≡•   Arrangements — Pavel Fořt
•≡•   S odstupem času je zřejmé, že Kainarovy texty zvýšily českému rocku laťku podobně vysoko, jako Dylanovy texty americkým rockerům. Ne náhodou některé skladby z Kuřete v hodinkách převzala skupina CaK Vocal na svůj albový debut Generace.” — Jiří Černý
Notes:
JOSEF KAINAR
•≡•   Josef Kainar (29. června 1917 Přerov, Rakousko~Uhersko — 16. listopadu 1971 Dobříš) byl český básník, textař, dramatik a překladatel, ale také hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář. Člen umělecké skupiny 42 a literární skupiny Ohnice.
•≡•   V letech 1938 ~ 1939 studoval češtinu a francouzštinu na Univerzitě Karlově v Praze, po uzavření vysokých škol vystřídal celou řadu zaměstnání. Měl blízko k divadlu a pracoval jako dramaturg v Divadle satiry. Pracoval jako novinář, v novinách Rovnost vycházely jeho vtipy, obrázky a básně. Po druhé světové válce také spolupracoval s rozhlasem, filmem a divadlem. V Československém rozhlase například tvořil tzv. rozhlásky, ve kterých přístupnou formou seznamoval mladší posluchače s děním. Po roce 1947 se věnoval pouze literatuře.
•≡•   Zabýval se také hudbou, hrál na koncertní úrovni na klavír, kytaru a housle. Stylově vychází především z jazzu. Zmínky o něm se objevují také v jeho básních.
•≡•   Je pohřben na Vyšehradském hřbitově.
HYNEK ŽALČÍK
•≡•   Hynek Žalčík (9. dubna 1949 Nový Jičín ~ 8. února 2005) byl český hudební producent a textař. Produkoval alba skupin jako Flamengo (Kuře v hodinkách), Framus Five (Město ER), The Progress Organization respektive Barnodaj (Barnodaj a Mauglí), Blue Effect (Modrý efekt & Radim Hladík), Energit, Jazz Q, C&K Vocal, Marsyas, Collegium Musicum, Deža Ursinyho a mnoho dalších.
Recommended: http://www.nacerno.cz  // Bio:
•≡•   Flamengo, pražská rocková skupina.
•≡•   Skupinu založil v srpnu 1966 bubeník Přemysl Černý, který si ze svého předchozího působení v Mahagonu přivedl spoluhráče Františka Francla (kytara), Pavla Fořta (doprovodná kytara) a Eduarda Vrška (klávesy). Doplnili je Jiří Čížek (basová kytara) s praxí ze skupiny Tornado a zpěváci Petr Novák a Viktor Sodoma, někdy také Pavel Sedláček. Právě střídání u mikrofonu komplikovalo skupině hledání vyhraněného stylu a řešením nebylo ani brzké nahrazení Sodomy (přijal nabídku od Matadors) Karlem Kahovcem, které si spolu s Vrškovým odchodem na vojnu vyžádalo prohození některých nástrojů: Kahovec se stal doprovodným kytaristou, Fořt basistou a Čížek klávesistou. Petr Novák si ze svých začátků ve skupině George & Beatovens přinesl chlapecky naivní, o to však podmanivější písně typu Já budu chodit po špičkách a Povídej, které neobyčejně souzněly s cítěním teenagerů a na rozhlasové hitparádě Houpačka obsadily nejvyšší pozice bez ohledu na problematickou kvalitu „sklepních“ nahrávek. Jejich vydání na deskách si vyžádalo pořízení profesionálních snímků, proto Flamengo v červnu 1967 dokončilo v dejvickém studiu Supraphonu natáčení serie, z níž  vzešel jeho první singl s tituly Já budu chodit po špičkách a Povídej, ale i výsledky Kahovcovy tvorby Svou lásku jsem rozdal, Poprava blond holky a Co skrýváš v očích, které dostaly prostor na dalších SP. K nepřehledné situaci ještě přispěla kombinace Kahovcovy novinky Paní v černém a snad nejsilnějšího Novákova počinu Náhrobní kámen (písně roku 1967 podle ankety Zlatý slavík) na singlu s pořadovým číslem tři a nazpívání další Novákovy skladby Džbán Pavlem Sedláčkem. Nízké náklady desek zdaleka neuspokojily zájem o tyto písně, které dnes patří do zlatého fondu české pop music, jistě i zásluhou autora všech textů Ivo Plicky.
•≡•   Když se Flamengo v červnu 1967 rozloučilo s Petrem Novákem a po odchodu Jiřího Čížka na čas oželelo varhany, mělo za sebou už první zahraniční turné v Polsku. Úspěch na festivalu v Bělehradu a účinkování ve Spolkové republice Německo utvrdily skupinu v přesvědčení, že je na naší scéně nedoceněná, a porážku v podzimním Beat Cupu 67 (po jarním vítězství), jakož i postup do finále prvního československého beatového festivalu přijala s pocitem křivdy. I přes hráčskou zdatnost, kterou ještě umocnilo odstoupení Přemysla Černého, který se soustředil na manažerskou práci a za bicí posadil Joe Erno Šedivého, přetrvával problém s repertoárem. Flamengo stále více sázelo na převzaté rhythmandbluesové a soulové hity (Land Of 1000 Dances, I Got You, Hold On I´m Coming, In The Midnight Hour, Knock On Wood, Get Off Of My Life Woman — tímto snímkem byla skupina zastoupena na sampleru 2. Čs. Beat Festival 68), opájelo se bluesmanem Johnem Mayallem, jehož No Reply zařadilo v roce 1969 na svůj první anglicky zpívaný singl, ale na koncertech si neodpustilo ani sladkobolné Massachusetts od Bee Gees. Jistě i to byl jeden z důvodů, proč se Flamengo po dalším nezdaru na druhém beatovém festivalu rozešlo v lednu 1969 s Kahovcem a na další angažmá do SRN odjelo s Ivanem Khuntem, objevem ze skupiny Syrinx, který zpíval vsedě od Hammondek. Ve Frankfurtu nad Mohanem se k Flamengu připojila Angličanka Joan Duggan a v červnu 1969 na dvou koncertech v Praze potvrdila příklon Flamenga k bluesovému repertoáru, převzatému od Janis Joplin, kapel Canned Heat a Jethro Tull, Screamin´ Jay Hawkinse a dalších. Na singlech Flamenga zanechala zpěvačka z Newcastlu jedinou stopu v podobě evegreenu Summertime a po svatbě s Františkem Franclem oba skupinu opustili.
•≡•   Neustálé výměny zpěváků oddalovaly realizaci kýženého debutového alba kapely, kterou už mnozí odepsali, ačkoliv její nejlepší chvíle měly teprve přijít. Opět to souviselo s personálními změnami, konkrétně s postupným příchodem trojice Kulhánek, Mišík a Kubík. Tak se zrodila silná sestava Vladimír Mišík (zpěv), Ivan Khunt  (varhany, zpěv), Pavel Fořt (kytara), Jan Kubík  (tenorsaxofon, flétna, klarinet), Vladimír Guma Kulhánek (basová kytara) a Jaroslav Erno Šedivý (bicí), jež 20. 12. 1971 excelovala na Beatových Vánocích v pražské Lucerně s materiálem, který v následujícím roce vyšel na LP Kuře v hodinkách, mnohými odborníky považovaném za vůbec nejlepší album české rockové historie. Základem úspěchu bylo navázání spolupráce s básníkem Josefem Kainarem, který připravil verše pro sedmidílnou suitu, výsledného tvaru se však nedožil. Na hudbě se nejvíce podepsali Mišík a Kubík, i když autorského kreditu se menším dílem dostalo všem hudebníkům a textem Stále dál přispěl stálý spolupracovník skupiny a iniciátor desky Hynek Žalčík. Předchozí stylové eskapády a profesní pády byly rázem zapomenuty:  Flamengo náhle promluvilo aktuální řečí vyspělého rocku, čerpajícího z nejlepších anglosaských tradic (Steve Winwood, Van Morrison, Roger Chapman) i slovanské zpěvnosti. Ani tento evidentní umělecký zdar se však nestal pojítkem v souboru, který po vydání svého manifestu neustál sílící tlak politické ‘normalizace’ a  definitivně se rozpadl.
Diskografie:
Kuře v hodinkách (Supraphon, 1972, reedice 1991)
The Best Of Flamengo (Supraphon, 1967–1971)
Discography — LP:
1. Kuře v hodinkach (LP Supraphon 1972, CD 1990) ****
Singles (selection from early recordings):
i. Já budu chodit po špičkách/Povídej (Supraphon 1967)
ii. Vyber si palác/Svou lásku jsem rozdal (Supraphon 1967)
iii. Paní v černém/Náhrobní kámen (Supraphon 1967)
iv. Džbán/Poprava blond holky (Supraphon 1967)
v. Vyber si palác/Svou lásku jsem rozdal (Supraphon 1967)
vi. Co skrýváš v očích/Zavraždil jsem lásku (Supraphon 1968)  
Literatura:
I. Lexika:
EJ.
Balák, Miroslav, Kytnar, Josef: Československý rock na gramofonových deskách    (Indies Records, 1998).
II. Ostatní:
Hrůza, Honza: Flamengo (Melodie 1967, č. 3, s. 65).
Tůma, Jaromír: Flamengo — začátek lepší éry? (Melodie 1969, č. 7, s. 204).
Tůma, Jaromír: Flamengo (Repertoár malé scény 1969, č. 8, s. 31).
Sís, Petr: Flamengo (Aktuality Melodie 1970, č. 5, s. 1).
Ondrášek, Tomáš: Flamengo: Kuře v hodinkách (Melodie 1990, č. 10, s. 314).
Víšek, Pavel: Legenda jménem Flamengo (Melodie 1994, č. 6, s. 6).
Opekar, Aleš: Flamengo — míchání stylů i osob, část první (Rock & Pop 1998, č. 3, s. 64).
Opekar, Aleš: Flamengo — míchání stylů i osob, část druhá (Rock & Pop 1998, č. 4, s. 64).
Author: Jaromír Tůma
Fortaken: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz

Flamengo Kuře v hodinkách


ALBUM COVERS XI.