♦ Je čas, aby No~Man slyšelo více lidí.
♦ Projekt No~Man se v průběhu let významně vyvinul. Zatímco se tvar přesouval z jednoho alba na druhé, jejich kořeny byly rozhodně zakotveny v populární hudbě. Bez ohledu na to, jak daleko se společně, či odděleně pustili do tohoto popového vzrušujícího cítění, pořád patřili k sobě. Na začátku tohoto století vstoupila skupina do fáze downtempa, pozdní Talk Talk~eska upřednostňovala minimalismus a jemnost před groovy a beaty.
♦ Band podepsal kontrakt na hip indie labelu One Little Indian (Björk, The Shamen). Možná v důsledku tlaku na splnění těchto vznešených očekávání, No~Man promarnil svůj debut v roce 1993, Loveblow a Lovecries — přiznání. Navzdory slibným slibům byla směs tupě agresivní taneční hudby a vysněného popu často tak trapná jako název alba. Na vlastní účet dua kompromitovali svou hudbu, aby dodržovali diktáty labelu. Ah, hloupost mládí.
♦ Od té doby se No~Man otřásl relativní nejasností. Jistě sophomore album „Flowermouth“ získalo sebedůvěru otevíracím 10~minutovým eposem s kytaristou King Crimson Robertem Frippem. Wild Opera, která byla poháněna „zasraným světem“, se vrhla do temnějších snů trip~hopu dávno před „Mezzaninem“ od Massive Attack . (Může se pochlubit nejvyšším počtem názvů skladeb clickbait: „Housewives Hooked on Heroin“ a „My Revenge on Seattle“.) No~Man však naplnili svůj potenciál teprve v novém tisíciletí.
♦ Atmosféra potemněla každým dalším LP. Alba „Returning Jesus“ (2001), „Together We’re Stranger“ (2003) a „Schoolyard Ghosts“ (2008) upřednostňovala organické nástroje a prvky jazzu, ambientu, klasiky a post~rocku.
♦ Publikum No~Man začalo růst. Převzali štafetový kolík art~rocku od předchůdců, jakými byli David Sylvian a Talk Talk a jakoby začali závodit o prestiž ... dokud nespadli na první překážce. Růstový úspěch Stevena Wilsona, nejprve v jeho paralelní skupině Porcupine Tree a poté jako sólového umělce se ukázal jako překážka pro další spolupráci. Uplynulo deset let.
♦ V paměti zůstala alba „Together We’re Stranger“ a „Schoolyard Ghosts“ s některými z těch nejchmurnějších melodií. Jaký byl výsledek?
♦ „Love You to Bits“ začíná jako návrat k electropopu prvních dvou nahrávek kapely. Syntetizátory pulzují jako na albech New Order a mašinky, připomínající telegrafní poklepávání se vracejí ke zvukům britské taneční hudby z poloviny 90. let. Moderní hudební vyspělost dua je nicméně okamžitě zřejmá. Ve Wilsonově produkci je hloubka textury, díky které se zdá, že dřívější věci vypadají jako malba, která postrádala podsadu.
Ke změně o 180 stupňů došlo v posledním projektu „Love You to Bits.“ Byl chápán jako překvapující krok. Přesto to nevzniklo z ničeho, protože oba muži nedávno vydali dvě ze svých dosud nejdostupnějších sólových vydání: „To the Bone“ a „Flowers at the Scene“.
„Love You to Bits“ je v podstatě 36~minutová kompozice (á la „Voyage 34“ od Porcupine Tree), která protéká několika zvukovými fázemi od funky~disco po éterické ambientní pasáže. Tato kompozice je rozdělena do dvou hlavních částí, „Love You to Bits“ (5 částí) a „Love You to Pieces“ (také 5 partů). Oba hudebníci sahají zpět k původnímu soundu z počátku 90. let, i když s náznaky pozdějších experimentů. Ve skutečnosti byl první náčrt zaznamenán ke konci roku 1994, zatímco band pracoval na pokračování „Flowermouth“ (27 June 1994). Ústřední melodie byla v průběhu let několikanásobně odkládána kvůli zvukové nekompatibilitě s tehdejším materiálem, ale na konci roku 2018 byla vykopána. „Love You To Bits“, díky textům Tima Bownesse, lyricky zaznamenávající následky vztahu z různých perspektiv. Obsahuje rovněž bujné melodie, velké rytmy a dechberoucí sóla, která se střetávají s éterickými texturami, odvážnými experimenty a vytvářejí tak nejdynamičtější a nejrozmanitější koncepci, která dosud nebyla vydána. Album má většinou dobré ohlasy, snad nejlepší od recenzenta jménem Stephen Humphries (Under The Radar Mag). Modré verze vinylů a kazet v limitované edici byly k dispozici v shopu skupiny a během období před realizací byly vyprodány.
♦ Důležitější je, že duo nadále produkuje silný materiál a doufejme, že nebude trvat další desetiletí, než od nich dostaneme novou hudbu.
Location: London, UK
Album release: November 22, 2019
Record Label: Caroline International
Duration: 35:57
Tracks:
1) Love You To Bits (Bits 1~5) 17.03
2) Love You To Pieces (Pieces 1~5) 18.54
Charts:
→ UK Top 100 Physical Albums #44
→ UK Vinyl Albums #23
→ UK Top 100 Albums #94
→ Official Scottish Albums Top 100 #57
Description:
♦ Eleven years on from its last release, no~man (the duo of Tim Bowness and Steven Wilson) returns with a gloriously ambitious statement unlike anything in its back catalogue.
♦ CD in digipak with 8 page booklet plus exclusive free postcard. Please note that the signed cards have now all gone.
Press quotes:
♦ “Conceivably the most important English group since The Smiths…” — Melody Maker
♦ “Britain’s most underrated sorrowful sonic architects.” — Uncut
♦ ‘A career peak 30 years after no~man’s debut.’ — MOJO
♦ ‘An immersive, luxurious experience.’ — Classic Pop
♦ ‘Imagine Pink Floyd mixed with Tears For Fears, produced by Moroder, and you're in the right ballpark.’ — Classic Rock
♦ “A group that soar arrogantly and gracefully over musical boundaries as naturally as breathing.” — Progress
♦ Comprising two connected five~part pieces, the album combines shimmering Pop and pulsating Electronica elements in fresh and surprising ways (incorporating aspects of Fusion, Ambient and much more).
♦ Lyrically chronicling the aftermath of a relationship from different perspectives, Love You To Bits features poignant melodies, big beats and breathtaking solos that collide with ethereal textures and bold experiments to create the most dynamic and diverse no~man release to date.
♦ Adam Holzman, David Kollar, Ash Soan, Pete Morgan and the Dave Desmond Brass Quintet guest.
♦ Produced by no~man, the album was mixed by Bruno Ellingham and mastered by Matt Colton.
Website: http://no-man.co.uk/
Website: https://timbowness.co.uk/
Twitter: https://twitter.com/nomanofficial
FB: https://www.facebook.com/nomanofficial/
INTERVIEW
Tim Bowness
Instinctual reality
by Anil Prasad (Copyright © 2019 Anil Prasad)
♦ https://www.innerviews.org/inner/tim-bowness