| Pin Dži — O co v něm jde? (July 14, 2018) |
Pin Dži → O co v něm jde?
■λ→ O zastoupení těžší hudby, avantgardy, písničkářů, také kresličů a možná s klidným svědomím i outsiderů. Ale popořadě.
■λ→ Není to tak, že si myslím, že jsou špatně zastoupeni, protože si myslím, že prostě nejsou zastoupeni vůbec. Chci v Pin Dži ukázat lidi. Pokud jde o to, jak prezentujeme hudebníky jako skutečné lidi, dám jim mikrofon a nechám mluvit je samotné. Udělají to ostatní sami. Doufám, že s nimi budu mít dobré rozhovory o skutečných věcech, které nejsou jen esoterickými vstupy a výstupy o tom, jak si udělat či udržet kariéru na zadaném kusu hudby za ‚dobrý prachy’. V kreativním procesu jsou kroky, které se promítají do nejrůznějších oblastí života. Pokud máte pocit, jakože se zabýváte pochybnostmi o sobě, které jsou ochromující, mluvili s hudebním skladatelem o tom, jak se přenesli kolem ochromujících svých vlastních pochybností o sobě a uměli vytvořit umělecké dílo — pak to je zajímavý rozhovor, ať jde o hudbu, nebo jiný fenomén doby. Rád mám rozhovory o tvůrčím procesu, neúspěchu a nepohodlném či ne zcela komfortní realizaci něčeho, co není dokonalé. Myslím, že hudba je fantastický fenomén, ale způsob, jakým skladatelé dělají svou hudbu, je také fascinující a také má spoustu rezonance v jiných oblastech než hudba.
Štěstí
■λ→ Mám štěstí, že jsem s šílenými ženami a s šílenými muži na stejném poli. V dobrém smyslu. Mnoho z nich jsem profiloval na webu a cenách Tais Awards. Meredith Monk je..., jako ... moje matka.
Meredith Jane Monk (nar. listopad 20, 1942).
■λ→ Svojí skutečnou matku jsem ztratil v pouhých třinácti letech. Monk je ta neuvěřitelná CRAZZY paní, která je hudebnicí, tanečnicí, zpěvačkou, skladatelkou, filmařkou jen a jen sílou přírody. Jak Amíci říkají — Force of Nature. Existuje pouze pár lidí jejího věku, kteří jsou podobní super zabijáci.
O dvě generace mladší je Caroline Shaw (Caroline Adelaide Shaw, nar. 1982).
■λ→ Byla nejmladší osobou, která kdy získala Pulitzerovu cenu za hudbu, když jí bylo 30 let nebo tak něco, za for Partita for 8 Voices, napsala hudbu pro vítěze the Grammy — Roomful of Teeth, které je členkou.
Missy Mazzoli (nar. říjen 27, 1980) je báječná skladatelka a pianistka.
■λ→ V roce 2017 vyhrála Music Critics Association of North America Award v kategorii Best New Opera. Vzpomeňte si na film Breaking the Waves od Lars von Triera, který sám o sobě získal 6 cen.
Vítězkou Pulitzerovy ceny za hudbu v roce 2017 je:
Du Yun, která je čínsko~americkou skladatelkou, ta je také super~špatná. Až tak? Jak je špatná?
■λ→ Takto: je vítězkou Pulitzer Award za Angel’s Bone.
■λ→ Promítáno 6. ledna 2016 na festivalu Prototype, 3LD Arts and Technology Centre v New Yorku jako odvážná operní tvorba, která integruje vokální a instrumentální prvky a širokou škálu stylů do hrůzné alegorie obchodování s lidmi v moderním světě. Libreto je od Royce Vavreka.
■λ→ Teď je v tzv. 2018 Guggenheim Fellow. , ale narodila se a vyrostla v Šanghaji v Číně, v současné době sídlící v New Yorku, je skladatelkou, multiinstrumentalistkou, výkonnou umělkyní, aktivistkou a kurátorkou nové hudby, pracující na křižovatce orchestrální, operní, komorní hudby, divadla, kabaretu, hudební ústní tradice, veřejných vystoupení, zvukových instalací, elektroniky, výtvarného umění a noise. V New Yorku je přední osobností v nové generaci čínských skladatelů. Je často označována za klíčovou aktivistku ‘nového hnutí nové hudby’ v New Yorku. Její hudba je prosazována některými nejlepšími současnými umělci, soubory, orchestry a organizacemi. Neviděl jsem její show, ale viděl jsem show:
Kaiji Saariaho (nar. 1952), je dle jména finskou skladatelkou. Pssst!
Závěrem muž:
Frank Bidart: Half~light: Collected Poems 1965~2016
■λ→ Shromážděná díla jednoho z nejoriginálnějších hlasů moderní poezie. Zahrnuje všechny předchozí Bidartovy knihy a také obsahuje novou sbírku Thirst, ve které básník bez excesů, luxusu nebo laciné snadnosti prozkoumává svůj život, který je pro pozorovatele možná prostý, než se odváží do něčeho nového a neznámého. Zde se Bidart ocitá jako stvoření kooúerující s žízní, stále toužící, stálým hledáním v sobě, jednoho z vesmírů vesmíru. Jeho stránky představují lidský hlas ve všech jeho extrémních rejstřících, ať už jde o dětského vraha Herberta Whitea, posedlou anorektičkou Ellen West, zrádného génia Vaslava Nijinského nebo samého sebe jako básníka. A v tomto ztělesnění je kus transgresivní empatie, která přiznává a uznává naše divoké chutě, netvory v nás, neuspořádané, ve společnosti nepochopené a uvnitř nás jakbysmet. Jen málo spisovatelů se tak ochotně odvážilo zaklepat na temná místa lidské psyché a dovolilo si, aby byli na jedné stránce vyklizeni s takovou svobodou a zranitelností. Během uplynulého půl století Bidart neučinil nic menšího, než že vynalezl poetiku odpovídající chaosu a šmaku našich zkušeností. Bidartovy vizionářské, intimní a neohraničené Half~light: Collected Poems 1965~2016 jsou radikální konfrontací s lidskou přirozeností, konfliktem věčně obnovovaného a neohraničeného. Co je určující? ‚Neklidná linie neklidnou linií’.
Resumé:
■λ→ Situace je taková: klasická hudba má dlouhou historii, v níž vládne bílý muž. A právě současnost je takovým neuvěřitelným, vzrušujícím momentem pro ženy v klasické i neklasické hudbě. Po dlouhou dobu je to velmi frustrující, ale opravdu se zdá, že je na scéně fascinující, zajímavá plejáda neuvěřitelných umělců. Sarah Kirkland Snider, která je také skvělou skladatelkou, nedávno napsala článek pro New Music Box o tom, co znamená být ženskou skladatelkou. Je to trochu nutné. Existuje bezpočet neuvěřitelných ženských hudebnic a skladatelek, formují cích průmysl do tvaru vlídnějšího prostředí.
■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■
| Pin Dži — O co v něm jde? (July 14, 2018) |
■λ→ O zastoupení těžší hudby, avantgardy, písničkářů, také kresličů a možná s klidným svědomím i outsiderů. Ale popořadě.
■λ→ Není to tak, že si myslím, že jsou špatně zastoupeni, protože si myslím, že prostě nejsou zastoupeni vůbec. Chci v Pin Dži ukázat lidi. Pokud jde o to, jak prezentujeme hudebníky jako skutečné lidi, dám jim mikrofon a nechám mluvit je samotné. Udělají to ostatní sami. Doufám, že s nimi budu mít dobré rozhovory o skutečných věcech, které nejsou jen esoterickými vstupy a výstupy o tom, jak si udělat či udržet kariéru na zadaném kusu hudby za ‚dobrý prachy’. V kreativním procesu jsou kroky, které se promítají do nejrůznějších oblastí života. Pokud máte pocit, jakože se zabýváte pochybnostmi o sobě, které jsou ochromující, mluvili s hudebním skladatelem o tom, jak se přenesli kolem ochromujících svých vlastních pochybností o sobě a uměli vytvořit umělecké dílo — pak to je zajímavý rozhovor, ať jde o hudbu, nebo jiný fenomén doby. Rád mám rozhovory o tvůrčím procesu, neúspěchu a nepohodlném či ne zcela komfortní realizaci něčeho, co není dokonalé. Myslím, že hudba je fantastický fenomén, ale způsob, jakým skladatelé dělají svou hudbu, je také fascinující a také má spoustu rezonance v jiných oblastech než hudba.
Štěstí
■λ→ Mám štěstí, že jsem s šílenými ženami a s šílenými muži na stejném poli. V dobrém smyslu. Mnoho z nich jsem profiloval na webu a cenách Tais Awards. Meredith Monk je..., jako ... moje matka.
Meredith Jane Monk (nar. listopad 20, 1942).
■λ→ Svojí skutečnou matku jsem ztratil v pouhých třinácti letech. Monk je ta neuvěřitelná CRAZZY paní, která je hudebnicí, tanečnicí, zpěvačkou, skladatelkou, filmařkou jen a jen sílou přírody. Jak Amíci říkají — Force of Nature. Existuje pouze pár lidí jejího věku, kteří jsou podobní super zabijáci.
O dvě generace mladší je Caroline Shaw (Caroline Adelaide Shaw, nar. 1982).
■λ→ Byla nejmladší osobou, která kdy získala Pulitzerovu cenu za hudbu, když jí bylo 30 let nebo tak něco, za for Partita for 8 Voices, napsala hudbu pro vítěze the Grammy — Roomful of Teeth, které je členkou.
Missy Mazzoli (nar. říjen 27, 1980) je báječná skladatelka a pianistka.
■λ→ V roce 2017 vyhrála Music Critics Association of North America Award v kategorii Best New Opera. Vzpomeňte si na film Breaking the Waves od Lars von Triera, který sám o sobě získal 6 cen.
Vítězkou Pulitzerovy ceny za hudbu v roce 2017 je:
Du Yun, která je čínsko~americkou skladatelkou, ta je také super~špatná. Až tak? Jak je špatná?
■λ→ Takto: je vítězkou Pulitzer Award za Angel’s Bone.
■λ→ Promítáno 6. ledna 2016 na festivalu Prototype, 3LD Arts and Technology Centre v New Yorku jako odvážná operní tvorba, která integruje vokální a instrumentální prvky a širokou škálu stylů do hrůzné alegorie obchodování s lidmi v moderním světě. Libreto je od Royce Vavreka.
■λ→ Teď je v tzv. 2018 Guggenheim Fellow. , ale narodila se a vyrostla v Šanghaji v Číně, v současné době sídlící v New Yorku, je skladatelkou, multiinstrumentalistkou, výkonnou umělkyní, aktivistkou a kurátorkou nové hudby, pracující na křižovatce orchestrální, operní, komorní hudby, divadla, kabaretu, hudební ústní tradice, veřejných vystoupení, zvukových instalací, elektroniky, výtvarného umění a noise. V New Yorku je přední osobností v nové generaci čínských skladatelů. Je často označována za klíčovou aktivistku ‘nového hnutí nové hudby’ v New Yorku. Její hudba je prosazována některými nejlepšími současnými umělci, soubory, orchestry a organizacemi. Neviděl jsem její show, ale viděl jsem show:
Kaiji Saariaho (nar. 1952), je dle jména finskou skladatelkou. Pssst!
Závěrem muž:
Frank Bidart: Half~light: Collected Poems 1965~2016
■λ→ Shromážděná díla jednoho z nejoriginálnějších hlasů moderní poezie. Zahrnuje všechny předchozí Bidartovy knihy a také obsahuje novou sbírku Thirst, ve které básník bez excesů, luxusu nebo laciné snadnosti prozkoumává svůj život, který je pro pozorovatele možná prostý, než se odváží do něčeho nového a neznámého. Zde se Bidart ocitá jako stvoření kooúerující s žízní, stále toužící, stálým hledáním v sobě, jednoho z vesmírů vesmíru. Jeho stránky představují lidský hlas ve všech jeho extrémních rejstřících, ať už jde o dětského vraha Herberta Whitea, posedlou anorektičkou Ellen West, zrádného génia Vaslava Nijinského nebo samého sebe jako básníka. A v tomto ztělesnění je kus transgresivní empatie, která přiznává a uznává naše divoké chutě, netvory v nás, neuspořádané, ve společnosti nepochopené a uvnitř nás jakbysmet. Jen málo spisovatelů se tak ochotně odvážilo zaklepat na temná místa lidské psyché a dovolilo si, aby byli na jedné stránce vyklizeni s takovou svobodou a zranitelností. Během uplynulého půl století Bidart neučinil nic menšího, než že vynalezl poetiku odpovídající chaosu a šmaku našich zkušeností. Bidartovy vizionářské, intimní a neohraničené Half~light: Collected Poems 1965~2016 jsou radikální konfrontací s lidskou přirozeností, konfliktem věčně obnovovaného a neohraničeného. Co je určující? ‚Neklidná linie neklidnou linií’.
Resumé:
■λ→ Situace je taková: klasická hudba má dlouhou historii, v níž vládne bílý muž. A právě současnost je takovým neuvěřitelným, vzrušujícím momentem pro ženy v klasické i neklasické hudbě. Po dlouhou dobu je to velmi frustrující, ale opravdu se zdá, že je na scéně fascinující, zajímavá plejáda neuvěřitelných umělců. Sarah Kirkland Snider, která je také skvělou skladatelkou, nedávno napsala článek pro New Music Box o tom, co znamená být ženskou skladatelkou. Je to trochu nutné. Existuje bezpočet neuvěřitelných ženských hudebnic a skladatelek, formují cích průmysl do tvaru vlídnějšího prostředí.
■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■λ→■