Stereolab — Margerine Eclipse (Nov. 29, 2019/3 LP)
•χ• „Na jedné straně máte skupinu, která jasně řekla všechno, co chtěla říct, ať je to cokoli ...“
♦ Toto je docela běžná kritika na kapely ze strany lidí, kteří pravděpodobně nahrávky z předešlých let poslouchat již přestali — byť si myslí, že jsou spravedliví. Pokud je to váš způsob a považujete tento tzv. nápad za pochybný, pak Stereolab jsou hluboce ‚pochybní‘. Zajímavý fenomén doby. To je určitě něco, o čem jsem čas od času uvažoval. Proč by s touto kapelou mělo přijít něco inovativního častěji, než řekněme od Radiohead, je další otázkou. Zdá se, že „vyježděné koleje“ nejsou ve své podstatě špatné, a ukazuje se, že major labely, tedy..., ehm — velké společnosti to prokazují tak dlouho, dokud „pop“ znamená „populární“. Ne, nemyslím si, že skutečnost, že Stereolab dělají variace na ‘stejnou písničku’ každoročně po dobu téměř deseti let je oprávněným důvodem, proč krátce upadli z preferencí, přízně a laskavého zacházení. To je móda, chápete, ...a pokud by někdo měl rozumět vkusu, stylu a módě generací, pořád je to laboratoř. Stereolab samozřejmě nikdy sami o sobě neupadli „z přízně“, ale přimět dva lidi, aby se dohodli na hodnotě jejich indie~popových akciích — to je teda je těžký úkol a vysoký level ve sféře kompromisu. Hlavním problémem je, že hodnocení místa kapely v současném kontextu předpokládá, že byli vždy „současní“. Dokonce i v dobách, kdy možná hráli „indie rock“, všechny jejich hudební tagy byly vrácením vysoké honorace „vintage post~rockové síly“ bandům jako Neu! a Raymond Scott. Jejich imaginace byly vesměs fluorescenty a retro~futuristická schémata a to ještě předtím, než se jejich hudba stala slavnou. Jejich marxismus byl asi o deset let opožděn na to, aby byl opravdu „cool“ — ale jak neustále důsledně demonstrují, jejich specifikum být „v pohodě“ je v nejlepším případě paradoxem. A co je nejpodstatnější, jejich hudba se v průběhu let ve skutečnosti nezhoršila. Může to znít dvojsmyslně nebo jako kompliment, ale tváří v tvář významné frakci bývalých fanoušků Stereolab, kteří si myslí, že změkli, je to prakticky rouhání. Víš, jen v kvantitativním vyjádření, poměr dobrých písní na jejich nahrávkách je přibližně stejný, jako tomu bylo během jejich vnímaného „vrcholu“ v polovině 90. let a já bych tvrdil, že jejich hudba je nyní mnohem zajímavější. Jejich preference textur pro „lounge“ a „faux~acid~jazzové materiály“ mají tendenci polarizovat lidi, což je podle mého názoru vzhledem k mým obavám z neobvyklého oživení acid~jazzu dobrá věc.
♦ Koneckonců — „Margerine Eclips“ pravděpodobně nebude přijata jako „návrat do formy“, kromě toho, že řekne, že je dokonale v souladu se vším, co nám poskytli za posledních několik let. Ve vývoji a procesu to nebude shromažďovat další nové fanoušky etc., etc. I když si myslím, že je to krapet nespravedlivý způsob, jak posoudit album. Časy se změnily, ale kapela ne, takže byste je mohli stejně tak hodně chválit za to, že se drželi svých ideálů místo toho, abyste se uchýlili k nějakému trendu (Tim Gane dělá dancepunk, cože? Špatný příklad, poslouchal bych to). Nejlepší způsob, jak si mohu vážit, že slyším „Margerine Eclips“, je brát to jako další v řadě dokonalých, věčně příjemných a občas skvělých desek Stereolab v éře 5G. Opravdu je to tak snadné, jak facka.
•χ• Remastered from the original 1/2” tapes by Bo Kondren at Calyx Mastering and overseen by Tim Gane. Includes bonus tracks originally included on Instant 0 In The Universe and a tour single. Including the bonus material this reissue contains everything Stereolab recorded during the sessions for Margerine Eclipse. emastered from the original 1/2” tapes by Bo Kondren at Calyx Mastering and overseen by Tim Gane. Includes bonus tracks originally included on Instant 0 In The Universe and a tour single. Including the bonus material this reissue contains everything Stereolab recorded during the sessions for Margerine Eclipse.
Band formed: 1990
Location: London, England
Album release: 27 Jan. 2004/November 29, 2019
Recorded: 2003
Record Label: Duophonic Records (UK)/Elektra (US)
Duration: 53:41+
Tracks:
01 Vonal Declosion 3:34
02 Need to Be 4:50
03 Sudden Stars (EP Version) 4:41
04 Cosmic Country Noir 4:47
05 La Demeure 4:36
06 Margerine Rock 2:56
07 The Man with 100 Cells 3:47
08 Margerine Melodie 6:19
09 Hillbilly Motobike 2:23
10 Feel and Triple 4:53
11 Bop Scotch 3:59
12 Dear Marge 6:56
13 Mass Riff
14 Good Is Me
15 Microclimate
16 Mass Riff Instrumental Intro
17 Jaunty Monty and the Bubbles of Silence
18 Banana Monster Ne R‚pond Plus
19 University Microfilms International
20 Rose, My Rocket~Brain! (Rose, Le Cerveau Electronique De Ma Fus‚e!)
⇒ All tracks are written by Tim Gane and Lætitia Sadier.
Stereolab:
♠ Lætitia Sadier — vocals, trombone on „Margerine Melodie“
♠ Tim Gane — electric guitar, electronics, Occ. organ
♠ Dominic Jeffery — organ, electric piano, harpsichord, celeste
♠ Simon Johns — bass, drums on „Margerine Rock“
♠ Andy Ramsay — drums, drum machine
Additional musicians:
♣ Fulton Dingley — drum machine, synthesiser, percussion
♣ Sean O’Hagan — keyboards, acoustic and electric guitar, „maybe other things“
♣ Jan St. Werner — insect orchestra on „Vonal Declosion“ and „Feel and Triple“
Production:
♦ Fulton Dingley — engineering, mixing
♦ Stereolab (as „The Groop“) — mixing
Management:
◊ Martin Pike (as „Pikey“) — management
Charts:
∠ Scottish Albums (OCC) #86
∠ UK Albums (OCC) #108
∠ UK Independent Albums (OCC) #11
∠ US Billboard 200 #174
∠ US Heatseekers Albums (Billboard) #6
Review
Dominique Leone. Score: 7.6
•χ• https://pitchfork.com/reviews/albums/7502-margerine-eclipse/
Label: https://duophonic.ochre.store/