Tara Fuki — Motyle (Nov. 13th, 2020)  ♦  Každá píseň je naprostým pokladem. Toto jsou skutečné “korunovační klenoty” České republiky. Miluji humor i nostalgii, cit, přístup i fantazii Tara Fuki. V jejich podání je hudební fantazie opravdu: 1.) vrtošivá, 2.) náladová, 3.) výstřední, 4.) imaginární, 5.) groteskní a také 6.) křehká, 7.) chytrá, 8.) lehká, 9.) nenápadná a 10.) příjemná. Za to chci také poděkovat. Dostalo se jim uznání od západních recenzentů: např. Françoise Couture, ... a v současné době získali nejmocnější ocenění: Tara Fuki se v novém žebříčku evropské prestižní hitparády World Music Charts Europe [ https://www.wmce.de/] objevují na 4. místě právě tímto albem „Motyle“ (https://bit.ly/tfKDYBYtune) Obě zpívající violoncellistky měly docela výzvu: přijít s přesvědčivým pokračováním jejich kouzelného alba „Winna“. „Motyle“ plní příslib předešlého (těch pár titěrných výtek, které k tomuto dílu mám, ještě nebyly plně realizovány do vzpoury, ke které stejně nedojde) a přidává nový prvek v podobě spolupráce s Milošem Dvořáčkem na bicí a kalimbu. Svěží úvodník díky českému textu Tomáše Tajchnera „Kdyby“ dostává do centra pozornosti nádhernou vokální souhru, ale rytmy a textury jsou usazené hluboko v povědomí všech, kteří je provázejí na koncertech. „Kim jestem“ posune hudbu do různých sfér — po klidném intru doslova exploduje ve vybrnkávání. Tara Fuki čerpá z klasického dědictví violoncella, přidává východoevropské lidové tradice a možnosti, které pro popový formát otevírá progresivní rock. Tyto písně jsou proto neobvyklé ve svém pojetí, ale intimní prostředí a krása těchto dvou hlasů je činí okamžitě přitažlivými. A jsou zde slavné „Rozmovy“ !!!! Cítím otisk nebo značku, vytvořenou na povrchu svého myšlení prstem Doroty, zejména při identifikaci mé profese jakožto labužníka, podle jedinečného vzoru. Byl jsem rezervován otiskem prstů a uzamčen na noc poslechu do jejich světa. Některé skladby v minulosti dua měly onomatopoický zpěv („Kapka“, „Okamžik“). O starobylosti interjekcí v jazyce jsou názory velmi rozdílné. Teď však ze školy utíkám, hledám ze školy něco odvozeného..., směrem k přírodě. Nádhera, prostě nádhera. Nedivíme se: dva velmi smyslné ženské hlasy..., hudba je proto velmi intimní a sugestivní (musí to být kvůli jedinečnému fyzickému vztahu, který člověk navazuje na violoncello). „Dlouhý pád“ — i zde prozkoumají svět snů a poloreality. Každá píseň je malým klenotem, inteligentně vytvořeným do stylu, který má hodně co do činění s krajankou Ivou Bittovou. V skrovných aranžích a malátných atmosférách člověk najde výrazný dotek vůdce, který nám TEN DAR umožnil. Kombinace češtiny s polštinou, kombinace rytmů — pěkně oblékají písničky a zavádí prvek změny a nepředvídatelnosti. Opět je album udržováno v krátké výpovědi, opět deset písní: album se tak vyhýbá jakémukoli výplňovému materiálu, který by snižoval jeho dopad. Jsme v jejich dlaních. Doporučeno i pro váš poslech. 
Location: France, Prague, Czech Republic
Andrea Konstankiewicz born: 29 November 1972
Dorota Barová born: August 22nd, 1975, Třinec
Album release: November 13th, 2020
Record Label: Indies Scope Records
Duration:     42:10
Tracks:
01. Kdyby   3:19        
02. Motyle   4:13        
03. Rano   3:37        
04. Z wiatrem   4:38        
05. Kim jestem   3:29        
06. Ile razy   4:19        
07. Rozmowy   4:31        
08. Inna   4:46        
09. Dlouhý pád   4:11        
10. Samoty   5:14
Personnel:
⇑ ANDREA KONSTANKIEWICZ — VIOLONCELLO, ZPĚV, HANG
⇑ DOROTA BAROVÁ — VIOLONCELLO, ZPĚV
Informace o albu:
♦  Tara Fuki vydaly nové, již šesté album a plánovaly oslavy dvacátého výročí kapely. Písňový video a současně singl — „Kdyby“ byla první pozvánkou na oslavu výročí violoncellového dua Tara Fuki. Oslavy zahrnovaly vydání nového alba, řadu koncertů a tři křty desky v první polovině listopadu. Ty se sice kvůli pandemii neuskutečnily, ale album „MOTYLE“ vyšlo v plánovaném termínu 13. listopadu 2020. Na starších nahrávkách křehké písně Andrey Konstankiewicz a Doroty Barové znějí v polštině, ale titulní skladba nového alba překvapí fanoušky díky českému textu Tomáše Tajchnera. Tara Fuki za dvacet let svého trvání nahrály už šestou řadovou desku, ale českých textů napočítáte v jejich písních na prstech jedné ruky. „Tahle písnička vznikla momentální inspirací básní Tomáše Tajchnera. Byl to jeden z těch vzácných okamžiků, kdy se při četbě zároveň odkudsi vynořila i melodie a teprve potom se přidala violoncella,“ říká Andrea Konstankiewicz a dodává: „na ... albu pokračujeme v jazykové tradici, která Tara Fuki vždy charakterizovala. Je převážně v polštině, ale tentokrát se na něm objeví i tři česky otextované písně.“ Za svou hudbu dámy obdržely ocenění Harvest Prize 2011 za album „Sens“ a Anděla v kategorii World music za rok 2007. V témže roce vystoupily jako první česká kapela na celosvětovém hudebním veletrhu WOMEX ve španělské Seville. Na albu hostuje Miloš Dvořáček na bicí a kalimbu. Nová nahrávka vznikla ve studiu Cyberbaobab pod dohledem Miroslava Chyšky a Jana Jakobce. Obal je složený z obrázků Marcela Bárty.
Website: http://tarafuki.eu/
FB: https://www.facebook.com/tarafuki/
Bandzone: https://bandzone.cz/tarafuki