| Vladimír Václavek — Barvy radugy (April 14, 2015) |
Vladimír Václavek — Barvy radugy (April 14, 2015) 
♠ V roce 2015 vydává Polí5 nové studiové album klasika české alternativní hudby. ♠ Vyjíměčně šťastná kostelace práce V.V. ve vlastním novém studiu za přispění jen několika hostů (O. Török na trubku a Katky Černé s vokály...) dala vzniknout vybroušené nahrávce, kterou ještě více rozzářil jako vždy kvalitní mastering Ondřeje Ježja (studio Jámor, jinak zakládající člen OTK). Desítka písní s autorskými texty (s vyjímkou jednoho od Jana Hrušky) je díky pestrým aranžím natažena bezmála na 57:05min. a mimo typického Václavkova přednesu je obohace o více melodických postupů, které můžou mírně evokovat legendární “Bílé Inferno”, natočené před dvaceti lety s Ivou Bittovou.
♠ Vladimír Václavek patří k nejvýraznějším postavám české hudební scény. Jeho hudba je a vždy byla něčím jiná, nekompromisně silná.
Location: Rýmařov ~ Habrovany, Česká republika
Album release: April 14, 2015
Record Label: Polí5
Genre: Folk~Jazz, Vocal Jazz
Duration: 57:05
Tracks:
01. Barvy duhy 6:57
02. Jako láska 6:07
03. Peří pocitu 4:56
04. Koně na pláních 4:52
05. Ku potěše drakům 4:12
06. Paci paci letí páci 7:30
07. Pod bílou věží 6:33
08. Uprostřed léta 5:13
09. Pod jezem 6:46
10. Vesmír 3:59
Review
od: Milan Tesař
♠ Vladimíra Václavka známe ze skupiny Dunaj, na kterou nedávno navázal v nové formaci Dunajská vlna. Působil dále v kapelách E, Domácí lékař, Rale. S Ivou Bittovou natočil dvojalbum Bílé inferno a poté společně založili skupinu Čikori, která s přestávkami funguje dodnes. Nové sólové album Vladimíra Václavka se jmenuje “Barvy radugy” a někdejší výrazný představitel brněnské alternativní scény se na něm přesdtavuje jako písničkář.
♠ Album Barvy radugy, které šaman a hudebník Vladimír Václavek připravil krátce po svých pětapadesátých narozeninách, představuje v kontextu jeho tvorby zajímavý počin. Je to stylově čistá a přitom pestrá kolekce písní, v nichž se nenápadně odráží vše, čím někdejší zásadní postava „brněnské“ scény prošla.
♠ Skladba “Pod bílou věží” odkazuje svou naléhavostí k vodám Dunaje, recitované pasáže (Peří pocitů) připomenou písničkářovu ranou sólovou tvorbu a píseň “Paci paci letí ptáci” svou poetikou navazuje na společné projekty s bubeníkem Milošem Dvořáčkem. Jako celek jsou však Barvy radugy svébytná folková nahrávka – sugestivní nejen díky relativně široké škále pěveckých/vypravěčských rejstříků, ale také díky přirozenosti, která z ní sálá. Nevzpomínám si například, že bych si kdy všiml tak výrazně nápadného klouzání prstů po strunách kytary jako v písni “Pod jezem”. Přitom mi to jako posluchači nejen nevadí, ale považuji to za hudební nástroj svého druhu.
♠ Jestliže jsem v souvislosti se starším albem “Život je pulsující píseň” kritizoval texty jako nepoetické, tentokrát musím Václavka coby textaře velmi pochválit. Hudebník, který v minulosti zdárně zhudebňoval Paula Eluarda (A nebe je na tvých rtech), Bohuslava Reynka (Starý mlýn, Blázen) nebo Federica Garcíu Lorcu (V některých duších…), tentokrát obstojí sám jako básník. V jeho textech se proplétá mystika s lyrikou, vztah k ženě s ódami na přírodu. A přitom přírodu nezastupují jen černé vrány, bílí holubi, noční motýli, soví oči nebo kopyta koní, ale také zapálené ohně, křídla dechu, plameny v očích a vždycky čistá voda. I když album končí nadkonfesionálním hymnem “Vesmír” se slovy Milana Prince („Každej má svou pravdu, modlící mlýnky, kríž…“), sám vnímám jako jeden z nejzásadnějších textů “Pod jezem”: „Dávno jsem ta řeka, ve které pluji dolů, pod jezem je vír a kola se točí pod jezem. […] Kdo zpívá, když mlčí prameny, kdo zpívá, když duši chybí plameny.“
♠ Mystické poetice alba se svým jazykem asi nejvíc vymyká úvodní skladba Jako láska, rozkročená svými metaforami mezi syrovostí džungle a technikou tunelů a chromovaných aut. Píseň však zaujme nejen textem o nachromované tlamě, všivácích, cigáru a plyšových nesmyslech (kdysi Václavek s Dvořáčkem zpíval o plyšovém medvídkovi). V písni Vladimíra Václavka také nejvýrazněji podpoří Oskar Török na trubku. V dalších skladbách tento výrazný muzikant sice nemizí úplně, ale většinou autorův zpěv a kytaru pouze jemně podbarvuje klavírem a dalšími klávesovými nástroji. I podíl ostatních hostů, doprovodné zpěvačky Katky Černé a Václavkovy ženy Tanji Ebeling, je spíše symbolický. Jinak jsou “Barvy radugy” skutečně sólová deska.
♠ Mimochodem díky Václavkovým bohatým zkušenostem z různých sestav působí “Barvy radugy” jako žánrově čistá — v tom nejlepším slova smyslu folková — nahrávka, která však může zaujmout i zapřisáhlé rockery nebo alternativce. Nebýt chybně užitého přechodníku v Princově textu Vesmír, neměl bych k albu žádné výhrady.
Bandcamp: https://poli5.bandcamp.com/album/barvy-radugy
Label: http://www.polipet.cz/
Website: http://music.vladimirvaclavek.com/
© Iva Bittová a Vladimír Václavek na: Svátek čaje
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠
| Vladimír Václavek — Barvy radugy (April 14, 2015) |
♠ Vladimír Václavek patří k nejvýraznějším postavám české hudební scény. Jeho hudba je a vždy byla něčím jiná, nekompromisně silná.
Album release: April 14, 2015
Record Label: Polí5
Genre: Folk~Jazz, Vocal Jazz
Duration: 57:05
Tracks:
01. Barvy duhy 6:57
02. Jako láska 6:07
03. Peří pocitu 4:56
04. Koně na pláních 4:52
05. Ku potěše drakům 4:12
06. Paci paci letí páci 7:30
07. Pod bílou věží 6:33
08. Uprostřed léta 5:13
09. Pod jezem 6:46
10. Vesmír 3:59
Review
od: Milan Tesař
♠ Vladimíra Václavka známe ze skupiny Dunaj, na kterou nedávno navázal v nové formaci Dunajská vlna. Působil dále v kapelách E, Domácí lékař, Rale. S Ivou Bittovou natočil dvojalbum Bílé inferno a poté společně založili skupinu Čikori, která s přestávkami funguje dodnes. Nové sólové album Vladimíra Václavka se jmenuje “Barvy radugy” a někdejší výrazný představitel brněnské alternativní scény se na něm přesdtavuje jako písničkář.
♠ Album Barvy radugy, které šaman a hudebník Vladimír Václavek připravil krátce po svých pětapadesátých narozeninách, představuje v kontextu jeho tvorby zajímavý počin. Je to stylově čistá a přitom pestrá kolekce písní, v nichž se nenápadně odráží vše, čím někdejší zásadní postava „brněnské“ scény prošla.
♠ Skladba “Pod bílou věží” odkazuje svou naléhavostí k vodám Dunaje, recitované pasáže (Peří pocitů) připomenou písničkářovu ranou sólovou tvorbu a píseň “Paci paci letí ptáci” svou poetikou navazuje na společné projekty s bubeníkem Milošem Dvořáčkem. Jako celek jsou však Barvy radugy svébytná folková nahrávka – sugestivní nejen díky relativně široké škále pěveckých/vypravěčských rejstříků, ale také díky přirozenosti, která z ní sálá. Nevzpomínám si například, že bych si kdy všiml tak výrazně nápadného klouzání prstů po strunách kytary jako v písni “Pod jezem”. Přitom mi to jako posluchači nejen nevadí, ale považuji to za hudební nástroj svého druhu.
♠ Jestliže jsem v souvislosti se starším albem “Život je pulsující píseň” kritizoval texty jako nepoetické, tentokrát musím Václavka coby textaře velmi pochválit. Hudebník, který v minulosti zdárně zhudebňoval Paula Eluarda (A nebe je na tvých rtech), Bohuslava Reynka (Starý mlýn, Blázen) nebo Federica Garcíu Lorcu (V některých duších…), tentokrát obstojí sám jako básník. V jeho textech se proplétá mystika s lyrikou, vztah k ženě s ódami na přírodu. A přitom přírodu nezastupují jen černé vrány, bílí holubi, noční motýli, soví oči nebo kopyta koní, ale také zapálené ohně, křídla dechu, plameny v očích a vždycky čistá voda. I když album končí nadkonfesionálním hymnem “Vesmír” se slovy Milana Prince („Každej má svou pravdu, modlící mlýnky, kríž…“), sám vnímám jako jeden z nejzásadnějších textů “Pod jezem”: „Dávno jsem ta řeka, ve které pluji dolů, pod jezem je vír a kola se točí pod jezem. […] Kdo zpívá, když mlčí prameny, kdo zpívá, když duši chybí plameny.“
♠ Mystické poetice alba se svým jazykem asi nejvíc vymyká úvodní skladba Jako láska, rozkročená svými metaforami mezi syrovostí džungle a technikou tunelů a chromovaných aut. Píseň však zaujme nejen textem o nachromované tlamě, všivácích, cigáru a plyšových nesmyslech (kdysi Václavek s Dvořáčkem zpíval o plyšovém medvídkovi). V písni Vladimíra Václavka také nejvýrazněji podpoří Oskar Török na trubku. V dalších skladbách tento výrazný muzikant sice nemizí úplně, ale většinou autorův zpěv a kytaru pouze jemně podbarvuje klavírem a dalšími klávesovými nástroji. I podíl ostatních hostů, doprovodné zpěvačky Katky Černé a Václavkovy ženy Tanji Ebeling, je spíše symbolický. Jinak jsou “Barvy radugy” skutečně sólová deska.
♠ Mimochodem díky Václavkovým bohatým zkušenostem z různých sestav působí “Barvy radugy” jako žánrově čistá — v tom nejlepším slova smyslu folková — nahrávka, která však může zaujmout i zapřisáhlé rockery nebo alternativce. Nebýt chybně užitého přechodníku v Princově textu Vesmír, neměl bych k albu žádné výhrady.
Bandcamp: https://poli5.bandcamp.com/album/barvy-radugy
Label: http://www.polipet.cz/
Website: http://music.vladimirvaclavek.com/
♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠♠