Zuzana Dumková — Kompas (February 21, 2016) 
♠ Superorientace! Nejvíce milující a propracovaný “spectrasound”, Zuzany Dumkové, vyprodukovaný k dnešnímu dni. Tvoří zvukovou paletu, která se houpe jak na vlnkách s jihoamerickými nuancemi, plnými tóny a zdánlivě bezednou hloubkou detailu. Všichni dohromady ve zvukovém ateliéru Svengali díky spolehlivému kompasu, navigaci a mapě už od začátku absolvovali výlet/supertrip “from deep own visions” k pozorovatelnému povrchu osmipísňové krajiny. Ta je okamžitě zapamatovatelná a návyková. Stále se budete chtít do ní vracet s pocitem, že není možné se jí dost nabažit. Poznávání začíná zádumčivě, jako při timeoutu. Neobávám se srovnání s jinou Zuzanou (Mikulcovou) v úvodu písně “Strácam” na albu “Slová”: ležérně, snově, ospale. Zde ale díky pomoci a přesvědčivé účasti Marcela Bárty. Výrazně pomáhá melodicky zdůraznit jakoukoli myšlenku. Tomáš Liška jako hostující kontrabasista v této písni přispívá jako k jediné na celém albu. Od druhé až k sedmé už nastupuje s elektrickou basou Andrés Ibarburu, jeden ze tří Uruguajců v kreditu alba. Zpěv není příliš dominantní a text vždy nutí věnovat písni výlučnou pozornost. Od druhé písně se dá vypozorovat určité skladatelské a náladové příbuzenectví s vokalistkou jménem Claudia Acuña (Santiago, Chile), nikterak úporně, jak svědčí hned následující píseň “Z popela”. Zdá se, že ne pouze čas, ale samotné album slouží k „vyléčení ran“. Zvláštní zmínku si zaslouží barva hlasu Zuzany Dumkové a nedůraz, který ho charakterizuje. Díky němu se pozornost soustřeďuje na nástrojové mistrovství v sólových partech a duálních komunikacích sama se sebou (6) nebo s jinými ve všech písních. Právě díky tomuto mistrovství jmenovitě Marcela Bárty (“S půlnocí” atd.), Miloše Dvořáčka a Michala Nejtka (4, 5, 7) získává album na pocitu lehkého nadprůměru. Teď budu citovat Jana Hocka z Jazzportu: „na pětačtyřicetiminutové album vešlo jen osm písní. Zuzana Dumková je také autorkou veškeré hudby, v pěti písních jde o její texty — dva jí napsala její sestra, básnířka Věra Dumková, v jednom případě písničkářka sáhla po básni Jeroma P. Tomana.” Od čtvrté písně Lunapark už zcela jednoznačně jde o dopravní prostředek do stanice Štěstí. Podobně jako u dobrého vína, výsledek se dostaví v hlavě až s určitým odstupem. Příjemné a užitečné dílo s jasným otiskem špičkového zvukového ateliéru Svengali a mistrovskému vedení Alexeje Charváta (Režie, Produkce, Mix & Master). A opět citace, tentokráte Tomáše S. Polívky: „... [album] Dumkové pomáhá naplnit lásku k latinskoamerickým žánrům. Sedlo i hostování kontrabasisty Tomáše Lišky v písni A přece! či harmonické zdobení klávesisty Michala Nejtka. Pěvecké kvality samotné Dumkové, s nezaměnitelnou barvou, s chirurgicky přesnou intonací i v unisonech s nástroji, není už asi třeba připomínat. Vedle zmíněné křehké písničky Johanka patří k nejsilnějším momentům „životopis ženy ve vztahu k mužům“ Kdo jsi?, ovšem kolekce osmi kompozic nemá slabé místo.” Za celé album bych vyzvedl právě tuto píseň, protože textově z pohledu pozorovatele ukazuje na důvod jeho vzniku. Oproti debutu Balance udržení kontinuity, obsazením také. Kultura slova mě přesvědčuje, že střelka kompasu Zuzany Dumkové není oklamána žádným módním magnetem a ukazuje jednoznačně na Sever. A přece se točí! „…Jen lásce věřit,/ten kompas v sobě mít,/což dovede mě do vesmíru…“
Location: Prague, Czech Republic
Album release: Sunday, February 21, 2016 (CD Release az JazzDock Prague, CZE)
Record Label: Amplion Records
Duration: 44:51
Tracks:
01 A přece 6:34
02 Johanka 6:03
03 Z popela 4:40
04 Lunapark 7:04
05 S půlnocí 4:31
06 Sarasvatí 6:55
07 Kdo jsi? 4:24
08 Kompas 4:41
ENG:
01 And yet!
02 Johanka
03 From Ashes
04 Carnival
05 With Midnight
06 Sarasvatí
07 Who are you?
08 Compass
Personnel:
♠ Zuzana Dumková | voices (1–8, electric guitar (1, 5, 6, 8), acoustic guitar (1, 2, 3, 4, 7), banjo (2, 7), slide (5), bow (6), glass harp (8)
♠ Marcel Bárta | tenor saxophone (1, 3, 5), soprano saxophone (2, 4, 5, 6)
♠ Michal Nejtek | keyboards (4, 5, 7)
♠ Andrés Ibarburu | bassguitar (2–7)
♠ Miloš Dvořáček | drums (1, 2, 5, 6), percussions (2, 3, 6), vocal (2)
Special guests:
♠ Nicolas Ibarburu | electric guitar (3, 4, 7)
♠ Martin Ibarburu | drums (3, 4, 7)
♠ Tomáš Liška | double bass (1)
♠ Johanka Linhartová | vocal (2)
Credits:
♠ Music and arrangement | Zuzana Dumková
♠ Lyrics | Zuzana Dumková (1, 2, 3, 5, 7), Věra Dumková (2, 4), Jerome P. Toman (8)
♠ Recorded | in Studio Svengali (April–November 2015)
♠ Produced | Zuzana Dumková and Alexej Charvát
♠ Mixed & Mastered | Alexej Charvát in Studio Svengali (December 2015)
♠ Photo by Besim Mehinbasic, Renáta Králová
♠ Design by Daniel Charvát
♠ Translantion by Michaela Charvátová
♠ With love to my daughter Johanka
♠ Ten největší dík patří Alexeji Charvátovi za jeho výzvu, podporu, otevřenost, schopnost motivovat mě, za jeho vytříbenou a dobrou muzikantskou intuici a za přátelství!
Website: www.zuzanadumkova.cz
Guitars: http://rodriguezguitarsus.com/
Also:
Polívka Tomáš S.
♠ http://magazinuni.cz/hudba/zuzana-dumkova-kompas/#more-24895
Jan Hocek, 22.3.2016 / Score: 88%
♠ http://jazzport.cz/2016/03/22/neomylny-kompas-zuzany-dumkove/
KONTAKT: email:
Lyrics:
Kdo jsi / Who Are You?
První s tebou to loučení ukul a víc netoužil,
Ten druhý, ten se v tobě vzhlíd,
Třetí, se smetím do polí, odletěl za topoly,
Ten čtvrtý tě rozčtvrtil – dovychoval s tebou děti a pak šel...
Už nevrátil se, v modlitbách rozprášil vše.
K horám se táhne v ozvěně
tvé ne a ne – tohle Bože, ne!
Pátému ano řekla jsi – poskrývaná za vlasy.
Pak šestý, sedmý byl – nebyl,
Až s osmým vyrostla jsi v strom.
K horám se táhne v ozvěně tvé smířlivé jo!
A ne, že ne!
_____________________________________________________________
♠ Filmová políčka “Kina Čas Bena Taise”, jak je zaznamenalo na potulkách životem: Mnoho tažných ptáků má nejen vnitřní kompas, ale také biologické hodiny. Některé mikroskopické baktérie mají rotační motor, díky němuž se mohou pohybovat dopředu, a mohou i couvat.
♠ Umění orientace. Pro buřňáky severní není na světě místo, které by jim nahradilo domov. Jedna samice buřňáka byla vzata ze svého hnízda ve Velké Británii a byla vypuštěna asi 5000 kilometrů odtud v Bostonu ve Spojených státech. Za dvanáct a půl dne přeletěla Atlantik a dorazila do Británie — byla zde dříve než dopis, který popisoval podrobnosti jejího vypuštění. Její výkon byl o to obdivuhodnější, že tito ptáci nikdy na svých migračních letech severní Atlantik nepřelétají.
♠ Některý hmyz může vnímat ultrafialové světlo, které je pro lidi neviditelné. Takže to, co nám připadá jako nevýrazný bílý motýl, rozhodně není nic nevýrazného pro motýlího samečka. V ultrafialovém světle má samička přitažlivý vzhled, což je ideální pro upoutání pozornosti samečků, kteří se jí dvoří.
• Oči mnoha druhů hmyzu slouží jako kompas. Například včely a vosy mohou vnímat polarizované světlo, což jim umožňuje určit polohu slunce na obloze, i když je schováno za mraky. Díky této schopnosti dokážou nacházet potravu daleko od svých hnízd a přitom neomylně najít cestu zpět domů.
♠ Časopis Time uvádí: „[Číňané] byli prvními odborníky přírodních věd na světě. Dlouho před Evropany uměli používat kompas, dělat papír a střelný prach [a] znali tisk pomocí ruční sazby.“
♠ Je všechno relativní? Lidé nemají žádné morální orientační body. Jsou bez vedení jako loď bez kormidla. Protože jejich mravní kompas ukazuje všemi směry, jsou ochotni okamžitě označit téměř každý druh chování jako přijatelný.
♠ Odborníci na feng–šuej obvykle používají geomantický kompas.* Při rozhodování o tom, jak vytvořit v daném místě rovnováhu, je třeba vzít v úvahu topografii okolí, vodní toky, kanalizaci i rozmístění oken a dveří v budově. Jedna obchodnice v Kanadě si na dveře zadního vchodu do svého obchodu pověsila zrcadlo, aby tak umístění dveří v obchodě „napravila“. K dosažení rovnováhy v budově nebo místnosti může člověk provozující geomantii také doporučit, aby byly přestěhovány květiny nebo nábytek, aby byl obraz přemístěn jinam, aby se do místnosti zavěsila větrná zvonkohra nebo aby v ní bylo zřízeno akvárium.
* Odborníci na feng–šuej v západních zemích se těmto praktikám snaží dát vědečtější podobu, a někteří dokonce k analyzování zeměpisných míst používají počítače.
♠ Experimentální plavby: David Lewis z Nového Zélandu se domníval, že Heyerdahl ani Sharp nepokládali Polynésany za dostatečně dobré cestovatele a navigátory, a proto se rozhodl prokázat hodnotu starověkých navigačních metod. Plavil se sice na moderním katamaránu, ale neměl žádný kompas. Řídil se podle hvězd, slunce a dmutí moře. V roce 1965 úspěšně přeplul z Tahiti na Nový Zéland, což byla cesta dlouhá více než 3 000 kilometrů. Lewisova plavba vzbudila zájem o tradiční navigační techniky a starověké migrační cesty. Jedním z lidí, které to zaujalo, byl Ben Finney.
• Ben Finney byl profesorem antropologie na Havajské univerzitě a mnoho let studoval konstrukci a způsob stavby polynéských kánoí. S několika svými kolegy z Polynesian Voyaging Society postavili dvoutrupou kánoi, která byla dvacet metrů dlouhá. Pojmenovali ji Hokule’a, což je havajské slovo, které znamená „radostná hvězda“. Loď nebyla vyrobena z tradičních materiálů, jako je například dřevo koa, ale z materiálů syntetických. Avšak co do konstrukce, vzhledu a výkonu byla přesnou replikou starověkých kánoí.
• Na svou první plavbu se Hokule’a vydala 1. května 1976, kdy vyplula z havajského ostrova Maui a směřovala na Tahiti. Hokule‛u při této první výpravě řídil Mau Piailug, zkušený navigátor z Mikronésie, protože na Havajských ostrovech již polynéské umění navigace podle hvězd zaniklo. Cesta na Tahiti dlouhá několik tisíc kilometrů trvala 31 dnů.
• Tato úspěšná plavba vzbudila zájem o starověký způsob navigace, stavbu kánoí a kulturu v oblasti Polynésie. Proto v následujících letech proběhly podobné výpravy mezi Havajskými ostrovy, Novým Zélandem (také označovaným jako Aotearoa), ostrovem Rarotonga (jedním z Cookových ostrovů) a Velikonočním ostrovem (neboli Rapa Nui). Mnohé z těchto výprav vedl Nainoa Thompson, navigátor havajského původu, který byl žákem Piailuga.
♠ Netopýři: „Každý den těsně před soumrakem dochází ve zvlněné krajině nedaleko San Antonia v Texasu k neobvyklé události,“ říká kniha Sensory Exotica—A World Beyond Human Experience. „Zdálky to vypadá, jako by se ze země vyvalil obrovský černý mrak. To, co zatemňuje večerní oblohu však není oblak kouře, ale 20 milionů netopýrů Tadarida brasilienses, kteří hromadně vylétají z jeskyně Bracken Cave.“
• Podle posledních výzkumů se počet netopýrů opouštějících tuto jeskyni odhaduje na 60 milionů. Na noční obloze vylétají do výšky 3 000 metrů a hledají svůj oblíbený pokrm — hmyz. Přestože noční obloha musí být plná netopýřích ultrazvukových signálů, nedochází k žádným zmatkům. Každý z těchto jedinečných savců má totiž vysoce důmyslný systém, pomocí něhož rozpozná odraz vlastního signálu.
INSTINKTIVNĚ MOUDŘÍ NAVIGÁTOŘI
• Mnozí tvorové projevují ‚instinktivní moudrost‘ v tom, jak se dokáží orientovat při cestách kolem světa. (Přísloví 30:24, 25) Zde jsou tři příklady.
▪ Řízení mravenčí dopravy. Jak dokáží mravenci při shánění potravy najít cestu zpátky do mraveniště? Vědci ve Velké Británii zjistili, že kromě pachových stop někteří mravenci využívají i geometrii a budují cesty, díky kterým snadněji trefí domů. Například mravenci faraoni „vytvářejí cesty, které se paprskovitě rozbíhají od mraveniště a větví se v úhlu mezi 50 až 60 stupni,“ uvádí časopis New Scientist. Co je na tom tak pozoruhodného? Když se mravenec vrací do mraveniště a dojde na místo, kde se cesty větví, instinktivně se vydá tou, která se méně odchyluje od směru, kterým jde. Nakonec tedy nevyhnutelně dorazí domů. Článek říká: „Geometrie větvících se cest optimalizuje provoz v síti mravenčích stezek, a to zvláště tehdy, když mravenci proudí v obou směrech, a minimalizuje množství energie, kterou mravenci ztratí, když jdou špatným směrem.“
▪ Ptačí kompasy. Mnoho ptáků se dokáže s naprostou přesností orientovat při dlouhých letech bez ohledu na to, jaké je počasí. Jak je to možné? Vědci zjistili, že ptáci vnímají zemské magnetické pole. Časopis Science však upozorňuje, že „čáry magnetického pole se místo od místa mění a ne vždy ukazují ke skutečnému severu“. Co ptákům pomáhá, aby se neodchýlili od své trasy? Ptáci svůj vnitřní kompas zřejmě každý večer seřídí podle zapadajícího slunce. Bod, kde slunce zapadá, se však mění v závislosti na zeměpisné šířce a na ročním období. Vědci se proto domnívají, že ptáci dokáží brát tyto změny v úvahu pomocí „biologických hodin, které jim říkají, jaké je období roku,“ uvádí Science.
▪ Monarchové. Monarchové v sobě mají jakýsi kompas, který se řídí podle polohy slunce. To ale není všechno. Tito motýli jsou také vybaveni pozoruhodně přesnými cirkadiálními hodinami. Díky těmto vnitřním hodinám, které pracují ve 24hodinovém cyklu, monarchové kompenzují změny polohy slunce způsobené jeho zdánlivým pohybem po obloze. Neurobiolog dr. Steven Reppert říká, že „způsob, jak fungují cirkadiální hodiny u monarchů, je úplně jiný než u ostatního hmyzu a dalších živočichů, kteří byli doposud studováni“.
• Vědci se snaží dozvědět více o tom, jak monarchové měří čas, protože jim to může pomoci, aby lépe pochopili, jak cirkadiální hodiny pracují u lidí a zvířat. Výsledky výzkumu by mohly vést i k novým způsobům léčby neurologických poruch. Doktor Reppert říká: „Chci vědět, jak mozek získává a zpracovává informace o čase a prostoru. Monarcha je v tomto ohledu vynikajícím objektem zkoumání.“
• Kdo naprogramoval mravence tak, že se vyznají v geometrii? Kdo dal ptákům kompas, biologické hodiny a mozek, který dokáže správně vyhodnotit přijímané informace? Byla to neinteligentní evoluce, nebo inteligentní Stvořitel?
UDĚLEJ TENTO POKUS
▪ Vezmi si kompas a všimni si, že střelka ukazuje k severu. Teď ke kompasu přilož magnet. Co se stalo? Střelka už neukazuje správným směrem. Natočila se k magnetu.
▪ Kompasu se podobá tvoje svědomí. Pokud je budeš správně školit, bude ukazovat „k severu“ a pomůže ti moudře se rozhodovat. Ale špatná společnost může podobně jako magnet negativně ovlivnit tvůj morální úsudek. Jaké z toho plyne poučení? Snaž se vyhýbat lidem a situacím, které mohou tvůj mravní smysl vychýlit ze správného směru. (Přísloví 13:20)
▪ Samotný kompas mořeplavci nepomůže, jestliže nezná svou polohu vzhledem k cíli. Teprve s vynálezem sextantu a chronometru v první polovině 18. století dokázali námořníci určit svou přesnou polohu a zaznamenat kurz plavby na mapě. Každé určení polohy však znamenalo hodiny výpočtů.
♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪
Location: Prague, Czech Republic
Album release: Sunday, February 21, 2016 (CD Release az JazzDock Prague, CZE)
Record Label: Amplion Records
Duration: 44:51
Tracks:
01 A přece 6:34
02 Johanka 6:03
03 Z popela 4:40
04 Lunapark 7:04
05 S půlnocí 4:31
06 Sarasvatí 6:55
07 Kdo jsi? 4:24
08 Kompas 4:41
ENG:
01 And yet!
02 Johanka
03 From Ashes
04 Carnival
05 With Midnight
06 Sarasvatí
07 Who are you?
08 Compass
Personnel:
♠ Zuzana Dumková | voices (1–8, electric guitar (1, 5, 6, 8), acoustic guitar (1, 2, 3, 4, 7), banjo (2, 7), slide (5), bow (6), glass harp (8)
♠ Marcel Bárta | tenor saxophone (1, 3, 5), soprano saxophone (2, 4, 5, 6)
♠ Michal Nejtek | keyboards (4, 5, 7)
♠ Andrés Ibarburu | bassguitar (2–7)
♠ Miloš Dvořáček | drums (1, 2, 5, 6), percussions (2, 3, 6), vocal (2)
Special guests:
♠ Nicolas Ibarburu | electric guitar (3, 4, 7)
♠ Martin Ibarburu | drums (3, 4, 7)
♠ Tomáš Liška | double bass (1)
♠ Johanka Linhartová | vocal (2)
Credits:
♠ Music and arrangement | Zuzana Dumková
♠ Lyrics | Zuzana Dumková (1, 2, 3, 5, 7), Věra Dumková (2, 4), Jerome P. Toman (8)
♠ Recorded | in Studio Svengali (April–November 2015)
♠ Produced | Zuzana Dumková and Alexej Charvát
♠ Mixed & Mastered | Alexej Charvát in Studio Svengali (December 2015)
♠ Photo by Besim Mehinbasic, Renáta Králová
♠ Design by Daniel Charvát
♠ Translantion by Michaela Charvátová
♠ With love to my daughter Johanka
♠ Ten největší dík patří Alexeji Charvátovi za jeho výzvu, podporu, otevřenost, schopnost motivovat mě, za jeho vytříbenou a dobrou muzikantskou intuici a za přátelství!
Website: www.zuzanadumkova.cz
Guitars: http://rodriguezguitarsus.com/
Also:
Polívka Tomáš S.
♠ http://magazinuni.cz/hudba/zuzana-dumkova-kompas/#more-24895
Jan Hocek, 22.3.2016 / Score: 88%
♠ http://jazzport.cz/2016/03/22/neomylny-kompas-zuzany-dumkove/
KONTAKT: email:
Lyrics:
Kdo jsi / Who Are You?
První s tebou to loučení ukul a víc netoužil,
Ten druhý, ten se v tobě vzhlíd,
Třetí, se smetím do polí, odletěl za topoly,
Ten čtvrtý tě rozčtvrtil – dovychoval s tebou děti a pak šel...
Už nevrátil se, v modlitbách rozprášil vše.
K horám se táhne v ozvěně
tvé ne a ne – tohle Bože, ne!
Pátému ano řekla jsi – poskrývaná za vlasy.
Pak šestý, sedmý byl – nebyl,
Až s osmým vyrostla jsi v strom.
K horám se táhne v ozvěně tvé smířlivé jo!
A ne, že ne!
_____________________________________________________________
♠ Filmová políčka “Kina Čas Bena Taise”, jak je zaznamenalo na potulkách životem: Mnoho tažných ptáků má nejen vnitřní kompas, ale také biologické hodiny. Některé mikroskopické baktérie mají rotační motor, díky němuž se mohou pohybovat dopředu, a mohou i couvat.
♠ Umění orientace. Pro buřňáky severní není na světě místo, které by jim nahradilo domov. Jedna samice buřňáka byla vzata ze svého hnízda ve Velké Británii a byla vypuštěna asi 5000 kilometrů odtud v Bostonu ve Spojených státech. Za dvanáct a půl dne přeletěla Atlantik a dorazila do Británie — byla zde dříve než dopis, který popisoval podrobnosti jejího vypuštění. Její výkon byl o to obdivuhodnější, že tito ptáci nikdy na svých migračních letech severní Atlantik nepřelétají.
♠ Některý hmyz může vnímat ultrafialové světlo, které je pro lidi neviditelné. Takže to, co nám připadá jako nevýrazný bílý motýl, rozhodně není nic nevýrazného pro motýlího samečka. V ultrafialovém světle má samička přitažlivý vzhled, což je ideální pro upoutání pozornosti samečků, kteří se jí dvoří.
• Oči mnoha druhů hmyzu slouží jako kompas. Například včely a vosy mohou vnímat polarizované světlo, což jim umožňuje určit polohu slunce na obloze, i když je schováno za mraky. Díky této schopnosti dokážou nacházet potravu daleko od svých hnízd a přitom neomylně najít cestu zpět domů.
♠ Časopis Time uvádí: „[Číňané] byli prvními odborníky přírodních věd na světě. Dlouho před Evropany uměli používat kompas, dělat papír a střelný prach [a] znali tisk pomocí ruční sazby.“
♠ Je všechno relativní? Lidé nemají žádné morální orientační body. Jsou bez vedení jako loď bez kormidla. Protože jejich mravní kompas ukazuje všemi směry, jsou ochotni okamžitě označit téměř každý druh chování jako přijatelný.
♠ Odborníci na feng–šuej obvykle používají geomantický kompas.* Při rozhodování o tom, jak vytvořit v daném místě rovnováhu, je třeba vzít v úvahu topografii okolí, vodní toky, kanalizaci i rozmístění oken a dveří v budově. Jedna obchodnice v Kanadě si na dveře zadního vchodu do svého obchodu pověsila zrcadlo, aby tak umístění dveří v obchodě „napravila“. K dosažení rovnováhy v budově nebo místnosti může člověk provozující geomantii také doporučit, aby byly přestěhovány květiny nebo nábytek, aby byl obraz přemístěn jinam, aby se do místnosti zavěsila větrná zvonkohra nebo aby v ní bylo zřízeno akvárium.
* Odborníci na feng–šuej v západních zemích se těmto praktikám snaží dát vědečtější podobu, a někteří dokonce k analyzování zeměpisných míst používají počítače.
♠ Experimentální plavby: David Lewis z Nového Zélandu se domníval, že Heyerdahl ani Sharp nepokládali Polynésany za dostatečně dobré cestovatele a navigátory, a proto se rozhodl prokázat hodnotu starověkých navigačních metod. Plavil se sice na moderním katamaránu, ale neměl žádný kompas. Řídil se podle hvězd, slunce a dmutí moře. V roce 1965 úspěšně přeplul z Tahiti na Nový Zéland, což byla cesta dlouhá více než 3 000 kilometrů. Lewisova plavba vzbudila zájem o tradiční navigační techniky a starověké migrační cesty. Jedním z lidí, které to zaujalo, byl Ben Finney.
• Ben Finney byl profesorem antropologie na Havajské univerzitě a mnoho let studoval konstrukci a způsob stavby polynéských kánoí. S několika svými kolegy z Polynesian Voyaging Society postavili dvoutrupou kánoi, která byla dvacet metrů dlouhá. Pojmenovali ji Hokule’a, což je havajské slovo, které znamená „radostná hvězda“. Loď nebyla vyrobena z tradičních materiálů, jako je například dřevo koa, ale z materiálů syntetických. Avšak co do konstrukce, vzhledu a výkonu byla přesnou replikou starověkých kánoí.
• Na svou první plavbu se Hokule’a vydala 1. května 1976, kdy vyplula z havajského ostrova Maui a směřovala na Tahiti. Hokule‛u při této první výpravě řídil Mau Piailug, zkušený navigátor z Mikronésie, protože na Havajských ostrovech již polynéské umění navigace podle hvězd zaniklo. Cesta na Tahiti dlouhá několik tisíc kilometrů trvala 31 dnů.
• Tato úspěšná plavba vzbudila zájem o starověký způsob navigace, stavbu kánoí a kulturu v oblasti Polynésie. Proto v následujících letech proběhly podobné výpravy mezi Havajskými ostrovy, Novým Zélandem (také označovaným jako Aotearoa), ostrovem Rarotonga (jedním z Cookových ostrovů) a Velikonočním ostrovem (neboli Rapa Nui). Mnohé z těchto výprav vedl Nainoa Thompson, navigátor havajského původu, který byl žákem Piailuga.
♠ Netopýři: „Každý den těsně před soumrakem dochází ve zvlněné krajině nedaleko San Antonia v Texasu k neobvyklé události,“ říká kniha Sensory Exotica—A World Beyond Human Experience. „Zdálky to vypadá, jako by se ze země vyvalil obrovský černý mrak. To, co zatemňuje večerní oblohu však není oblak kouře, ale 20 milionů netopýrů Tadarida brasilienses, kteří hromadně vylétají z jeskyně Bracken Cave.“
• Podle posledních výzkumů se počet netopýrů opouštějících tuto jeskyni odhaduje na 60 milionů. Na noční obloze vylétají do výšky 3 000 metrů a hledají svůj oblíbený pokrm — hmyz. Přestože noční obloha musí být plná netopýřích ultrazvukových signálů, nedochází k žádným zmatkům. Každý z těchto jedinečných savců má totiž vysoce důmyslný systém, pomocí něhož rozpozná odraz vlastního signálu.
INSTINKTIVNĚ MOUDŘÍ NAVIGÁTOŘI
• Mnozí tvorové projevují ‚instinktivní moudrost‘ v tom, jak se dokáží orientovat při cestách kolem světa. (Přísloví 30:24, 25) Zde jsou tři příklady.
▪ Řízení mravenčí dopravy. Jak dokáží mravenci při shánění potravy najít cestu zpátky do mraveniště? Vědci ve Velké Británii zjistili, že kromě pachových stop někteří mravenci využívají i geometrii a budují cesty, díky kterým snadněji trefí domů. Například mravenci faraoni „vytvářejí cesty, které se paprskovitě rozbíhají od mraveniště a větví se v úhlu mezi 50 až 60 stupni,“ uvádí časopis New Scientist. Co je na tom tak pozoruhodného? Když se mravenec vrací do mraveniště a dojde na místo, kde se cesty větví, instinktivně se vydá tou, která se méně odchyluje od směru, kterým jde. Nakonec tedy nevyhnutelně dorazí domů. Článek říká: „Geometrie větvících se cest optimalizuje provoz v síti mravenčích stezek, a to zvláště tehdy, když mravenci proudí v obou směrech, a minimalizuje množství energie, kterou mravenci ztratí, když jdou špatným směrem.“
▪ Ptačí kompasy. Mnoho ptáků se dokáže s naprostou přesností orientovat při dlouhých letech bez ohledu na to, jaké je počasí. Jak je to možné? Vědci zjistili, že ptáci vnímají zemské magnetické pole. Časopis Science však upozorňuje, že „čáry magnetického pole se místo od místa mění a ne vždy ukazují ke skutečnému severu“. Co ptákům pomáhá, aby se neodchýlili od své trasy? Ptáci svůj vnitřní kompas zřejmě každý večer seřídí podle zapadajícího slunce. Bod, kde slunce zapadá, se však mění v závislosti na zeměpisné šířce a na ročním období. Vědci se proto domnívají, že ptáci dokáží brát tyto změny v úvahu pomocí „biologických hodin, které jim říkají, jaké je období roku,“ uvádí Science.
▪ Monarchové. Monarchové v sobě mají jakýsi kompas, který se řídí podle polohy slunce. To ale není všechno. Tito motýli jsou také vybaveni pozoruhodně přesnými cirkadiálními hodinami. Díky těmto vnitřním hodinám, které pracují ve 24hodinovém cyklu, monarchové kompenzují změny polohy slunce způsobené jeho zdánlivým pohybem po obloze. Neurobiolog dr. Steven Reppert říká, že „způsob, jak fungují cirkadiální hodiny u monarchů, je úplně jiný než u ostatního hmyzu a dalších živočichů, kteří byli doposud studováni“.
• Vědci se snaží dozvědět více o tom, jak monarchové měří čas, protože jim to může pomoci, aby lépe pochopili, jak cirkadiální hodiny pracují u lidí a zvířat. Výsledky výzkumu by mohly vést i k novým způsobům léčby neurologických poruch. Doktor Reppert říká: „Chci vědět, jak mozek získává a zpracovává informace o čase a prostoru. Monarcha je v tomto ohledu vynikajícím objektem zkoumání.“
• Kdo naprogramoval mravence tak, že se vyznají v geometrii? Kdo dal ptákům kompas, biologické hodiny a mozek, který dokáže správně vyhodnotit přijímané informace? Byla to neinteligentní evoluce, nebo inteligentní Stvořitel?
UDĚLEJ TENTO POKUS
▪ Vezmi si kompas a všimni si, že střelka ukazuje k severu. Teď ke kompasu přilož magnet. Co se stalo? Střelka už neukazuje správným směrem. Natočila se k magnetu.
▪ Kompasu se podobá tvoje svědomí. Pokud je budeš správně školit, bude ukazovat „k severu“ a pomůže ti moudře se rozhodovat. Ale špatná společnost může podobně jako magnet negativně ovlivnit tvůj morální úsudek. Jaké z toho plyne poučení? Snaž se vyhýbat lidem a situacím, které mohou tvůj mravní smysl vychýlit ze správného směru. (Přísloví 13:20)
▪ Samotný kompas mořeplavci nepomůže, jestliže nezná svou polohu vzhledem k cíli. Teprve s vynálezem sextantu a chronometru v první polovině 18. století dokázali námořníci určit svou přesnou polohu a zaznamenat kurz plavby na mapě. Každé určení polohy však znamenalo hodiny výpočtů.
♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪♠♠▪